Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
USA dnes slaví Den nezávislosti, ke kterému jim popřál i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Skutečná nezávislost je vždy výsledkem vyhraných bitev a svoboda musí být posílena vítězstvími pokaždé, když se ji tyranie pokusí zničit. Různé generace Američanů a Ukrajinců toho byly svědky na vlastní kůži a je důležité, aby současné generace předávaly svým dětem a vnoučatům pocit sebevědomé nezávislosti a zaručené svobody,“ napsal Zelenskyj na sociální síť.
Vývoz vojenského materiálu loni vzrostl o více než 60 procent ve srovnání s rokem 2022 a dosáhl na 48,9 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy o zahraničním obchodu s vojenským materiálem za loňský rok. Ministerstvo průmyslu a obchodu podle ní udělilo loni 1580 licencí k vývozu vojenského materiálu do 99 zemí v hodnotě téměř 68,2 miliardy korun.
Nejvíce udělených licencí, konkrétně 262, se loni týkalo vývozu na Ukrajinu, Slovensko (141 licencí), do Polska (86), USA (82), Německa a Turecka (v obou případech 67). Největší hodnotu měl vývoz ve výši 20,2 miliardy na Ukrajinu, která čelí ruské vojenské invazi. Následovalo Nizozemsko s částkou 5,1 miliardy, Bulharsko (4,8 miliardy), Slovensko (1,9 miliardy) a Vietnam (1,9 miliardy).
Ruská centrální banka doporučila podnikům, aby prováděly zahraniční platby prostřednictvím kryptoměn či jiných digitálních aktiv, a vyhnuly se tak sankcím, které Západ uvalil na Rusko kvůli jeho vpádu na Ukrajinu. Informovala o tom ve středu agentura Reuters.
Rozvíjející se obchod Ruska s Čínou, Indií, Spojenými arabskými emiráty, Tureckem a dalšími zeměmi, které sankce nezavedly, se v posledních několika týdnech potýká s velkými potížemi. Nejnovější západní sankce se zaměřily na významné ruské finanční instituce, včetně moskevské burzy cenných papírů a ruské domácí alternativy globálního platebního systému SWIFT.
Guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová připustila, že problémy s platbami jsou pro ruskou ekonomiku jedním z klíčových problémů.
