Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
„Bezpečnostní služba (SBU) zabránila nelegálnímu prodeji zbraní ve třech regionech Ukrajiny. Šest organizátorů nelegálního podnikání bylo zadrženo během komplexních opatření v Kyjevě, Mykolajivsku a Lvovské oblasti,“ hlásí SBU.
„Pachatelé se pokusili prodat zločincům vojenské zbraně, které byly nalezeny v okupovaných oblastech Ukrajiny. U obviněných byly zajištěny ruské granátomety, útočné pušky Kalašnikov a více než 20 000 nábojů do nich,“ dodává kontrarozvědka.
Součástí poslední výměny zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem byl také metropolita Jonafan - vysoce postavený prelát ukrajinské pravoslavné církve, která se před ruskou invazí podřizovala Moskvě. Duchovní odsouzený loni k pěti letům vězení za veřejné schvalování ruské invaze odjel do Moskvy, napsala dnes ruská služba BBC na Telegramu s odvoláním na informace ukrajinského generálního štábu.
Metropolita Jonafan, občanským jménem Anatolij Jeleckich, se narodil a vyrůstal v Rusku, ale od konce 80. let minulého století žil a sloužil na Ukrajině, podotkla BBC. Ukrajinský soud mu loni v srpnu vyměřil pětiletý trest vězení. Čelil mimo jiné obvinění z rozšiřování proruských letáků a podpory ruské invaze do země. Podle ukrajinské generální prokuratury ho soud uznal vinným ze snahy o narušení územní celistvosti, o násilné svržení ústavního pořádku, porušení rovnoprávnosti občanů a ze schvalování ruské ozbrojené agrese proti Ukrajině. Duchovní se k vzneseným obviněním nepřiznal.
Rusko podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova považuje obvinění Mezinárodního trestního soudu (ICC) proti bývalému ministru obrany Sergeji Šojguovi a náčelníkovi generálního štábu Valeriji Gerasimovi za „poměrně absurdní“. Rusko není členem Římského statutu a jurisdikci ICC neuznává, uvedl podle ruských médií Peskov. Haagský tribunál v úterý vydal na dvojici čelných představitelů ruské války proti Ukrajině zatykač kvůli obvinění z válečných zločinů a zločinu proti lidskosti.
