Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Jeden člověk zahynul a deset dalších utrpělo zranění při dnešním ruském vzdušném útoku na druhé největší ukrajinské město Charkov. Na platformě Telegram to uvedl šéf charkovské oblastní správy Oleh Syněhubov. Podle serveru Ukrajinska pravda invazní armáda útočila na město naváděnými leteckými bombami.
„V důsledku nepřátelského náletu na civilní objekty v Ševčenkivské a Cholodnohirské čtvrti Charkova bylo zraněno deset lidí. Jeden člověk zahynul. Mezi zraněnými jsou dva teenageři ve věku 15 a 16 let,“ uvedl odpoledne Syněhubov, podle něhož útok zasáhl to, co označil za soukromý sektor a dětský vzdělávací ústav.
Ruské ministerstvo obrany dnes ze zodpovědnosti za ukrajinský útok na anektovaný Krymský poloostrov obvinilo primárně Spojené státy. Ruský resort obrany dříve uvedl, že Ukrajina při útoku odpálila pět řízených střel dlouhého doletu ATACMS dodaných Američany, z nichž čtyři byly sestřeleny a pátá explodovala ve vzduchu.
Při útoku na Sevastopol zemřelo nejméně pět lidí a na 120 jich bylo zraněno, uvedl podle agentury TASS Moskvou dosazený gubernátor města Michail Razvožajev. Kyjev ani Washington se zatím nevyjádřily.
„Zodpovědnost za úmyslný raketový útok na civilisty v Sevastopolu nese především Washington, který dané zbraně Ukrajině dodal, a také kyjevský režim,“ uvedlo později ruské ministerstvo obrany na telegramu.
Při ukrajinském raketovém útoku byli v Sevastopolu na Krymském poloostrově zabiti nejméně tři lidé, včetně dvou dětí, a dalších téměř 100 bylo zraněno, uvedl Moskvou dosazený gubernátor města Michail Razvožajev.
„Počet raněných nyní vzrostl na téměř 100,“ sdělil dnes odpoledne Razvožajev, který původně hovořil o dvou mrtvých a 22 raněných. Podle něj šlo o zranění různé závažnosti způsobená šrapnely.
