Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Za poslední den ruské útoky zabily 8 civilistů a dalších 19 osob zranily. Rusko zaútočilo na celkem 14 ukrajinských oblastí, přičemž čtyři z nich hlásily oběti, píše list The Kyiv Independent.
Lidé po celé Ukrajině se semkli tváří v tváři ruské invazi a vietnamská komunita v tom není výjimkou. Někteří její členové brání napadenou zemi se zbraní v ruce, napsal deník The Guardian. Když před více než dvěma lety Rusko zahájilo svou rozsáhlou invazi do sousední země, Tung Nguyen odvezl své rodiče z Černihivu, kde bydleli, k polským hranicím. Pak se vrátil do Kyjeva a začal pracovat jako dobrovolník, který do tehdy obléhaného města vozil potraviny a léky. Nedlouho poté se rozhodl vstoupit do ukrajinské armády a bojovat.
Nguyen patří k početné, ale nepříliš viditelné vietnamské komunitě na Ukrajině. Někteří Vietnamci Ukrajinu po začátku války opustili, jiní ale zůstali – zejména členové mladší generace, z nichž mnozí se na Ukrajině narodili a mají ukrajinské občanství. Nguyen vyrůstal v Hanoji u svých prarodičů, a když mu bylo 18 let, přijel za svými rodiči do Černihivu. Vystudoval v Kyjevě, naučil se rusky a začal pracovat jako fitness trenér a kulturista. V roce 2019 vyhrál celoukrajinské mistrovství a získal občanství, aby mohl za zemi soutěžit na mezinárodní scéně.
„Ukrajina mi dala hodně – studoval jsem tu, pracoval, oženil jsem se s Ukrajinkou. V tuto chvíli ani nemůžu říct, že je to moje druhá vlast, je to prostě má vlast,“ řekl v rozhovoru přes Skype z armádní základny, kde momentálně pobývá. Loni v květnu byl zraněn při ukrajinském ústupu z Bachmutu, když pod rouškou noci vyzvedával zraněné druhy z blízkosti fronty. Dělostřelecký granát mu přivodil řezné rány a silné vnitřní krvácení, měsíc strávil v nemocnici. Vrátil se na frontu a v prosinci byl znovu zraněn, což si vyžádalo další dva měsíce rekonvalescence. Nyní je opět v boji.
