Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Režim sankcí Rady bezpečnosti OSN vůči Severní Koreji by měl být přezkoumán, prohlásil Vladimir Putin po setkání s vůdcem KLDR Kim Čong-unem v Pchjongjangu.
Rada bezpečnosti OSN, v níž má Rusko jako jeden z pěti stálých členů právo veta, přijala vůči KLDR sankce poprvé v roce 2006 a od té doby je opakovaně zpřísnila v reakci na pět severokorejských jaderných testů a množství raketových zkoušek. Severní Korea ale od svého kontroverzního zbrojního programu neustoupila.
„Rád bych poznamenal, že omezující opatření Rady bezpečnosti OSN vůči Severní Koreji iniciovaná USA a jejich spojenci musí být revidována,“ prohlásil Putin.
„Česko oficiálně předalo kogenerační jednotky a vybavení primární péče starostovi města Charkov,“ tweetuje ministerstvo zahraničí. „Historicky první projekty česko-tchajwanské spolupráce míří právě sem. Přinášíme elektrickou energii a teplo do charkovských domovů.“
Až osm let vězení hrozí Ukrajinci z města Derhači u Charkova, který Rusku poskytoval informace o ukrajinských silách v okolí. Do ruských služeb jej zlákala Ruska, s níž se sblížil na seznamce v mobilní aplikaci, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na informace od ukrajinské tajné služby SBU a generální prokuratury.
Ruská přítelkyně se podle prokuratury vydávala za novinářku píšící o dění v Charkovské oblasti a o místních lidech. S nezaměstnaným Ukrajincem navázala „romantický vztah“ právě kvůli získání informací o dislokaci ukrajinských jednotek a vojenské techniky. Muž se potuloval městem a tajně pořizoval snímky z míst, kde se nacházeli vojáci. Tyto informace pak posloužily k zaměření ruských raket a bezpilotních letounů. Strážci zákona informátora zadrželi při činu, vylíčil deník a dodal, že podezřelý čeká na soud ve vyšetřovací vazbě.
