Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Turecké zpravodajské služby varovaly ruské kolegy, a pomohly tak odvrátit připravovaný teroristický útok v Moskvě, druhý po útoku na koncertní sál Crocus City Hall na předměstí ruské metropole. Teroristé chtěli zaútočit na přeplněné obchodní centrum, ale díky zásahu Turecka se tento útok podařilo odvrátit, napsal dnes na svém webu deník Kommersant s odvoláním na informace, které zveřejnil turecký list Hürriyet.
Útok v Moskvě podle těchto informací připravovali teroristé napojení na Islámský stát-Chorásán, což je afghánská větev této teroristické organizace. Turecké tajné služby dlouhodobě sledovaly činnost její místní buňky, která se účastnila lednového útoku na katolický kostel v Istanbulu. Bezpečnostní složky při vyšetřování vyslechly několik lidí a později navázaly kontakt s ruskou stranou.
Kontrarozvědka SBU zadržela prodavačku, která sledovala pohyby ukrajinských jednotek a předávala informace Rusům. „SBU postupovala aktivně, předem odhalila ruskou informátorku a zadržela ji při činu, když fotografovala pohyb ukrajinských obrněných vozidel,“ hlásí ukrajinská tajná služba.
„Vyšetřování odhalilo, že podezřelá byla prodavačkou v jedné z vesnic na jihu Dněpropetrovské oblasti, která sousedí se Záporožskou oblastí. Informátorka se snažila navázat úzké kontakty s ukrajinskou armádou, aby 'tajně' získala potřebné informace.“ Prodavačce, jejíž bratr na Krymu velí jedné z okupačních jednotek, hrozí 12 let vězení.
Skladiště s ropnými produkty v Rostovské oblasti, která sousedí s Ukrajinou, postihl v noci na dnešek rozsáhlý požár. Podle ruských úřadů areál zasáhly bezpilotní prostředky, píše agentura Reuters. Zatím nejsou hlášeny žádné oběti na životech.
Sklad se nachází u města Azov. „Podle předběžných údajů nejsou žádné oběti,“ uvedl podle agentury Reuters gubernátor Rostovské oblasti Vasilij Golubjev. Podle něj požár vypukl kvůli útoku bezpilotních prostředků. Na místě zasahují desítky hasičů.
Ukrajina požár nekomentovala. Kyjev však mnohokrát zopakoval, že útoky na dopravní či energetickou infrastrukturu podkopávají schopnost Moskvy vést válku proti Ukrajině, píše agentura Reuters.
