Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
O bizarním příběhu informovala na sociální síti X ukrajinská TV Nexta. Údajného velitele okupantského vojska přivázali jeho vlastní muži ke stromu, kde měl zemřít.
Andrei Eliseenko z Petrohradu se podle dostupných informací dostal do konfliktu se svým vedením, byl nespokojený, že si vybavení musel nakoupit za své peníze. Jeho velitelé jej žádali, aby o problémech pomlčel, ale nedopadlo to „smírně“. Muže nakonec jednoduše přivázali ke stromu přímo při ostřelování u města Oleshki. Mobilizovaný muž byl takto ponechán 4 hodiny. Jako zázrakem přežil.
Vadim Sukharevsky, velitel ukrajinské armády, dnes v Kyjevě představil nové bezpilotní systémy.
V Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny dnes neznámý pachatel zastřelil člena městské rady, který si před časem stěžoval na to, že čelí tlaku a výhrůžkám ze strany šéfa vojenské správy Záporožské oblasti Ivana Fedorova. Informoval o tom server Ukrajinska pravda.
Podle policie na Maksyma Denščyka neznámý útočník několikrát vystřelil, když vcházel do blíže neurčeného vícepatrového domu. Zemřel, když mu záchranáři poskytovali první pomoc.
Denščyk byl do poloviny května ředitelem právního odboru záporožské městské rady, byl ale postaven mimo službu. Tvrdil, že se to stalo na základě anonymního dopisu, podle kterého překročil své pravomoci. Podle ukrajinských médií byl Denščyk znám jako odpůrce vedení Záporožské oblasti.
Začátkem května Denščyk uvedl, že že mu Fedorov několikrát „slušně“ nabídl, aby na vlastní žádost odešel z úřadu, on to ale odmítl. Šéf vojenské správy mu také přímo nebo přes různé lidi vyhrožoval postihem ze strany orgánů činných v trestním řízení.
Fedorov v reakci na Denščykovu vraždu uvedl, že její vyšetřování bude pod zvláštní kontrolou. „Záporoží není místem pro sváry kriminálníků,“ řekl.
Záporoží leží asi 20 kilometrů od frontové linie ve válce Ruska proti Ukrajině. Agentura AFP připomíná, že od začátku ruské invaze bylo na okupovaných územích Ukrajiny zabito vícero činitelů dosazených Moskvou. Rusko z těchto atentátů obviňuje ukrajinské tajné služby. Útoky na představitele státní nebo obecní správy na území ovládaném Kyjevem jsou vzácnější. Ukrajina ale tvrdí, že její bezpečnostní složky zmařily několik pokusů o atentát na prezidenta Volodymyra Zelenského a další vysoce postavené činitele a jejich příbuzné.
