Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ukrajinská armáda má plně pod kontrolou situaci v Sumské oblasti na severovýchodě země. Stalo se tak poté, co čečenský vůdce Ramzan Kadyrov v neděli uvedl, že ruští vojáci obsadili hraniční obec Ryživka. Ruská armáda minulý měsíc pronikla na ukrajinské území v Charkovské oblasti sousedící se Sumskou oblastí.
„Sumská oblast: naše síly plně kontrolují situaci. Pokračuje aktivita ruských diverzních skupin. Ničí je (naši vojáci). A budou ničit,“ napsal dnes Zelenskyj na svém účtu na telegramu. K situaci v Ryživce napsal, že Rusové se tam pokusili podniknout operaci „propagandistického charakteru“. K dnešnímu ránu se podle něj ruské vojáky v okolí vesnice podařilo zničit a „okupanti v ní nejsou přítomní“.
Z několika ruských regionů ležících u hranic s Ukrajinou byl v noci na dnešek hlášen přílet ukrajinských dronů. Úřadující gubernátor Kurské oblasti Alexej Smirnov řekl, že na ni útočilo osm bezpilotních letounů. Podle ruského ministerstva obrany protivzdušná obrana sestřelila čtyři tyto stroje nad Brjanskou oblastí. Informuje o tom ruskojazyčný servis BBC.
Podle Smirnova v Kurské oblasti útočily drony, které se po zásahu cíle zničí, dále kvadrokoptéry a jedna těžká oktokoptéra, tedy stroj s osmi vrtulemi. Zasaženy byly dvě administrativní budovy na dvou různých místech regionu. Nikomu se nic nestalo.
BBC podotýká, že ruské ministerstvo obrany se v ranní svodce o útoku dronů na Kurskou oblast nezmínilo a informovalo jen o likvidaci čtyř bezpilotních letounů nad Brjanskou oblastí. Podle jejího gubernátora Alexandra Bogomaze při tom nevznikly žádné škody a nikomu se nic nestalo.
Ruský letecký úřad dnes asi na tři hodiny nařídil přerušit provoz na letišti v Kazani. Toto opatření podniká v případě hrozícího nebo skutečného útoku dronů. Informace o žádném takovém incidentu dnes z Tatarstánu, jehož je Kazaň správním centrem, nepřišly, nicméně dronové útoky tato republika zažila už několikrát. Letouny, které směřovaly do Kazaně, podle agentury RIA Novosti přistály v Nižněkamsku a Samaře.
Na mírovou konferenci o Ukrajině, kterou bude o víkendu hostit Švýcarsko, se zatím přihlásilo 90 zemí a organizací. Uvedla to dnes vláda alpské země. Rusko se summitu nezúčastní, což podle agentury Reuters snižuje očekávání, že se konferenci podaří dosáhnout průlomu.
Summit, na němž bude Česko zastupovat prezident Petr Pavel, pořádá Švýcarsko na žádost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a jedním z jeho cílů je podle Bernu společně vytvořit plán, jak zapojit Kyjev i Moskvu do mírového procesu.
Švýcarský ministr zahraničí Ignazio Cassis, jehož země podle dřívějších údajů pozvala na 160 delegací, dnes poznamenal, že se na konferenci bude diskutovat také o dalších oblastech, na které válka na Ukrajině dopadá, ať už to je jaderná bezpečnost, otázka válečných zajatců či svoboda plavby.
Švýcarsko už dříve uvedlo, že k účasti Ruska na summitu bylo otevřené, ale Moskva dala opakovaně najevo, že o konferenci nemá zájem. Moskva, která už přes dva roky vede proti Ukrajině válku, sice tvrdí, že se proti vyjednávání nestaví, alpská země však podle ní není ve válce na Ukrajině neutrální, protože se připojila k protiruským sankcím Evropské unie.
