Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.

Maďarsko se zúčastní summitu o míru na Ukrajině, který začne v polovině června ve Švýcarsku, a to na úrovni ministra zahraničí, uvedl dnes na ekonomickém fóru v Petrohradu šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó. Maďarsko potvrdilo účast navzdory vřelým vztahům s Ruskem, které nebylo do Švýcarska pozváno, poznamenala agentura Reuters.
Szijjártó ovšem vyjádřil zklamání nad tím, že Rusko bude na akci chybět. „Domníváme se, že reálné výsledky by mohly být dosaženy, pokud by za vyjednávacím stolem byli všichni. Tak tomu teď není. Ale protože si vážíme mírového úsilí Švýcarů, zúčastníme se na úrovni ministra zahraničí,“ řekl podle ruské redakce BBC.

Ruské úřady zadržely v Moskvě francouzského občana kvůli podezření, že shromažďoval informace o ruských vojenských aktivitách. Informovaly o tom dnes tiskové agentury s odvoláním na vyjádření vyšetřovatelů z ruské federální kriminální ústředny. Ta zahájila vyšetřování nejmenovaného Francouze kvůli tomu, že se nezaregistroval u ruských úřadů jako takzvaný „zahraniční agent“. Za to v Rusku podle serveru Meduza hrozí v případě usvědčení až pět let vězení.
Vyšetřovatelé v obdobných případech obvykle žádají soud o uvalení vazby.
Francouzský občan podle ruských vyšetřovatelů opakovaně navštěvoval Rusko, včetně Moskvy, kde se setkával s ruskými občany. Ale po několik let se vyhýbal povinnosti, stanovené ruskými zákony, zaregistrovat se u úřadů jako „zahraniční agent“. Kromě toho sbíral informace, které „by mohly být použity proti bezpečnosti státu“, napsala státní agentura TASS a dodala, že zadržený nyní podstupuje vyšetřovací úkony a v nejbližší době bude obviněn.

Ve Vladivostoku na pobřeží Tichého oceánu na východě Ruska dnes začal soud s americkým vojákem Gordonem Blackem, který je obviněn z okradení své ruské přítelkyně. Oznámily to agentury. Čtyřiatřicetiletému poddůstojníkovi hrozí v případě odsouzení až pět let vězení, napsala agentura AP.
"Gordon Black v soudní síni neodpověděl na otázku, zda se přiznává k vině," napsal na svém webu list Komsomolskaja pravda s odvoláním na svého reportéra na místě. Obviněný před soudem "nejprve dlouze mlčel a pak řekl, že není připraven odpovědět".