Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Výdaje ruského státu na natáčení filmů o válce a o globálním konfliktu se Západě vzrostly od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu o 350 procent oproti předválečnému stavu, upozornil ruský server Agenstvo. Po invazi fond kinematografie a ministerstvo kultury poskytly v uplynulých dvou letech celkem 4,7 miliardy rublů (asi 1,176 miliardy Kč) na snímky o válkách s ruskou či sovětskou účastí a o konfliktu se Západem.
V posledním předválečném roce 2021 výdaje na takové filmy činily jen 640 milionů rublů (asi 160 milionů Kč), píše portál s tím, že podrobnějších údajů se mu nepodařilo dopátrat.
Nejdražší z již natočených filmů pro stát byl snímek Vozduch (Vzduch) režiséra Alexeje Germana mladšího o sovětských letcích za druhé světové války, který měl premiéru letos v lednu. Film stál celkem 783 milionů rublů, z čehož stát přispěl sumou 405 milionů. Celkem utržil půl miliardy rublů, když na film se do kin přišlo podívat 1,5 milionu diváků.
Ruští sportovci mají zakázáno soutěžit na letních olympijských hrách pod vlajkou své země. A Rusko se rozhodlo obrátit svůj hněv proti olympiádě a jejímu letošnímu hostiteli, Paříži, napsal list The New York Times.
Ruští propagandisté vytvořili hodinový dokument, zfalšovali informace, a dokonce napodobili francouzské a americké zpravodajské agentury, aby vydali falešné varování vyzývající lidi, aby se hrám vyhnuli, zjistila společnost Microsoft.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
V ruské Belgorodské oblasti přišel o život místní obyvatel poté, co do jeho auta narazil tank se zřejmě opilou posádkou, uvedl ruský zpravodajský server Meduza. Portál působící z lotyšského exilu se odvolal na místní novináře ze zpravodajského kanálu Pepel, který víkendovou nehodu zevrubně vylíčil.
K nehodě se nevyjádřily ruské federální úřady, ani gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. Tank podle vyjel z pole na silnici mezi vesnicemi Krasivo a Golovčino a narazil do auta, ve kterém byla oběť nehody. Tankisté se pak pokusili z místa nehody uprchnout, zastavit se je podařilo až o tři kilometry dále, tvrdí Pepel. Místní obyvatelé novinářům řekli, že tank se proháněl i městečkem Grajvoron, kde „rozbíjel obrubníky“.
Obětí nehody se stal stal řidič kamionu, který se se svým vozem vracel domů. Vdova, která požádala o přijetí o gubernátora Gladkova, tvrdí, že nehodu zavinili opilí tankisté, ale neví, zda je policie vůbec vyšetřuje.
