Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Ruské snahy o dosažení dohody ohledně výstavby nového plynovodu do Číny zatím troskotají na cenových požadavcích Pekingu, které Moskva považuje za nepřiměřené. Informoval o tom list Financial Times (FT), který se odvolává na zdroje obeznámené se situací. Čína podle zdrojů požaduje cenu v blízkosti silně dotovaných cen plynu na ruském domácím trhu. Chce se navíc smluvně zavázat k nákupu objemu plynu odpovídajícího pouze zlomku celkové kapacity plynovodu, která má činit 50 miliard krychlových metrů ročně.
„Čína by mohla potřebovat ruský plyn ze strategických důvodů jakožto bezpečný zdroj dodávek nezávislý na námořních trasách, které by mohl ovlivnit námořní konflikt kolem Tchaj-wanu nebo Jihočínského moře,“ uvedl šéf organizace Carnegie Russia Eurasia Center Alexander Gabujev. „Aby se to však vyplatilo, potřebuje Čína opravdu velmi nízkou cenu (plynu) a flexibilní závazky,“ dodal.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na zprávu listu nicméně uvedl, že není pochyb o tom, že Rusko a Čína dohody o plynovodu s názvem Síla Sibiře 2 dosáhnou.
Policie kvůli sobotní potyčce na Staroměstském náměstí v Praze začala prověřovat čtyři cizince. Podezírá je z několika trestných činů. Policisté zadrželi čtveřici na pražském letišti, uvedli dnes na sociální síti X. Podle dřívějších informací médií v centru metropole napadli rusky mluvící lidé dobrovolníky vybírající peníze na pomoc Ukrajině.
Video incidentu, které natočil jeden z dobrovolníků se v neděli objevilo na X.
Webové stránky některých ruských vládních úřadů jsou dnes částečně nedostupné. Důvodem je porucha komunikační sítě, uvedla agentura RIA Novosti s odkazem na ruský úřad Roskomnadzor, který mimo jiné dohlíží na telekomunikace a informační technologie.
„Centrum pro monitoring a správu veřejné komunikační sítě eviduje částečnou nedostupnost některých vládních stránek. Předběžným důvodem je porucha na jednom z úseků páteřní komunikační sítě. Provádíme analýzu,“ uvádí se ve zprávě Roskomandzoru.
Rusko, které má od své invaze na Ukrajinu v únoru 2022 špatné vztahy se Západem, čelilo v posledních týdnech obvinění z kyberútoků na evropské země včetně Česka či Německa. Moskva své zapojení odmítla.
