Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
K budově ruského ministerstva obrany dnes přišly manželky a matky mobilizovaných Rusů, žádají schůzku s novým šéfem resortu Andrejem Belousovem. Ženy na snímcích drží transparenty, na kterých mimo jiné požadují návrat svých blízkých.
Ostorožno, novosti napočítaly před budovou ministerstva obrany 12 žen, nejméně tři z nich dorazily i s dětmi. „Prosím, vraťte tátu domů,“ je vidět na jednom z transparentů. Na místě je podle záběrů také několik policistů a přistavený je minimálně jeden policejní anton. Akce má zatím pokojný průběh, informuje portál. Podle serveru Mediazona policisté vyzvali ženy, aby se rozešly, a začali jim kontrolovat doklady.
Později média informovala, že k ženám přišel pracovník ministerstva obrany v důstojnické uniformě. Ony si mu stěžovaly na zacházení s vojáky, problémy ve službě a na časově neomezenou povahu mobilizace. On jim řekl, že aby se muži mohli vrátit domů, je potřeba vyhláška, která v tuto chvíli neexistuje, píše Ostorožno, novosti. Pracovník ministerstva podle nich také prohlásil, že ženy přišly před ministerstvo speciálně proto, aby je natočily opoziční telegramové kanály a „rozkolébaly loďku“. Požádal je, aby se na ministerstvo obrátily předepsaným způsobem, ale nakonec začal hlášené problémy sepisovat. Podobné akce někdy policie vyhodnotí jako nepovolený protest a rázně zakročuje.
Organizace Post Bellum vybírá 20 milionů korun na vybavení pro dvě polní nemocnice na Ukrajině. Lidé mohou do sbírky přispívat na portálu Donio.cz. Peníze budou určeny na nemocniční přístroje a nástroje, ale také třeba na sanitky, obrněné záchranářské vozidlo nebo pozemní dron pro přepravu raněných či materiálu v těžko přístupném terénu.
Obě nemocnice se nacházejí v Doněcké oblasti přibližně 15 až 20 kilometrů od linie bojů. Jedná se o menší polní nemocnice, které se tak často nestávají terčem útoků. Díky tomu mohou velmi rychle poskytnout nejnutnější odbornou první pomoc, a zachraňují tak podle organizátorů sbírky i desítky životů denně.
„Chceme vyčlenit přes tři miliardy zlotých (přes 17 mld. Kč) na kyberštít, který bude garantovat bezpečnost Polska a Poláků. Bude provádět pravidelné bezpečnostní kontroly a budovat odolnost na úrovni kritické infrastruktury,“ ohlásil polský vicepremiér Krzysztof Gawkowski.
Jde mj. o reakci na hybridní hrozby z Ruska. V pátek hackeři narušili web Polské tiskové agentury (PAP), na jejích stránkách se objevila lživá zpráva, že Polsko mobilizuje. „Systém se ubránil,“ dodal Gawkowski. „Díky novinářům a redakcím, že jednají zodpovědně a takové informace prověřují.“
Před dvěma týdny probíral zrovna takové hrozby na jednání ministrů EU o digitalizaci. „Bylo tam jasně řečeno, že dnes je Polsko v první linii kybernetické války s Ruskem. I když se takové útoky zaměřují na různé země, většina se jich odehrává v Polsku,“ uvedl vicepremiér.
