Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Setkává se Vladimir Putin v Bělorusku vedle Alexandra Lukašenka také se svým někdejším ukrajinským spojencem, prezidentem Janukovyčem? „Letadlo Viktora Janukovyče přiletělo do Běloruska. Ve 12:50 jeho letadlo Dassault Falcon 900C (RA-09617) přistálo na letišti Homel. Naposledy byl Janukovyč v Bělorusku v březnu 2022,“ hlásí běloruský disidentský projekt Hajun. Janukovyč v čele Ukrajiny skončil v únoru 2014 v souvislosti s událostmi majdanu.
Putina uvítal Lukašenko včera večer.
Ruské ministerstvo obrany podle ruských blogerů odvolalo velitele 20. armády generálporučíka Suchraba Achmedova, upozornili analytici amerického Institutu pro studium války (ISW). Zprávu o Achmedovovi ruským médiím potvrdil Vladimir Rogov z ruských okupačních úřadů na Ukrajině a také list RBK, který se odvolává na nejmenovaný zdroj. Achmedov měl podle ruských blogerů pověst „řezníka“, který nehledí na vlastní ztráty, což se projevilo například v bojích o Vuhledar. Rogov dal jeho odvolání do souvislosti se slibem nového ministra obrany, že bude šetřit životy ruských vojáků.
Podle ISW je 20. armáda nyní zapojena do útočných operací ve směru na město Lyman, které se nachází na severu východoukrajinské Doněcké oblasti. Dříve neuspěla při ruské ofenzívě v Charkovské a Luhanské oblasti.
„Ruská armáda vede vážnou a obtížnou válku s Ukrajinci. Kdyby byli Rusové dost silní na to, aby porazili Ukrajince na jeden zátah, už by to udělali,“ prohlásil dnes maďarský premiér Viktor Orbán v pravidelném rozhlasovém vystoupení.
„Nepovažuji za logické, že Rusko, které nedokáže porazit ani Ukrajinu, by najednou přišlo a spolklo celý západní svět,“ řekl Orbán. „Šance na to je extrémně malá.“ Premiér rovněž uvedl, že zmínky o ruské hrozbě považuje za předehru pro hlubší zapojení Západu do války na Ukrajině. „Pravděpodobnost, že by někdo - nejen Rusko, ale kdokoliv - se nyní rozhodl napadnout země NATO, je mimořádně malá, a proto odkazy na 'ruskou hrozbu' vykládám spíše jako manévr Západu a Evropy při přípravě zapojení se do války,“ prohlásil Orbán podle ruského serveru Lenta.ru.
