Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Kanál Nexta TV hlásí silný výbuch z okupovaného Luhansku. „Podle předběžných údajů úder zasáhl bývalou Luhanskou akademii vnitřních věcí (osada Jubilejnyj), kde od začátku roku 2014 sídlí ruští okupanti,“ tweetuje Nexta.
Soud v ruském Novosibirsku poslal na 25 let do vězení mladého muže, který podle vyšetřovatelů plánoval podpalovat sídla armádních odvodových komisí. Žádné ale nakonec nezapálil. Podle ruskojazyčného servisu BBC jde o nejtvrdší trest, jaký soud někomu v souvislosti se žhářskými útoky proti odvodovým centrům udělil.
Ilju Baburina (24) policie zadržela předloni v září kvůli podezření z přípravy teroristického činu v souvislosti s podpálením odvodového centra, které se ovšem nestalo. Později ho vyšetřovatelé obvinili z dalších pěti činů, včetně vlastizrady, podílu na činnosti nezákonné ozbrojené skupiny nebo činnosti teroristické organizace. Soud ho shledal vinným z vlastizrady nebo ze snah o přípravu teroristického útoku. Nařídil, aby si pět let odpykal ve vězení a 20 let v trestanecké kolonii s přísným režimem.
Baburin pracoval v odvětví IT a před svým zatčením hodně cestoval. Měl manželku na Ukrajině, se kterou se ale ještě před ruskou invazí rozešli. S ruskou válkou proti sousední zemi podle svých přátel nesouhlasil, žádných akcí proti ní se ale neúčastnil.
Rafinerie ve Slavjansku na jihu evropského Ruska připustila, že nedělní nálet ukrajinských dronů způsobil škody. Uvedla do dnes agentura TASS. Rafinerie je soukromý podnik s kapacitou čtyř milionů tun ropy ročně, tedy přibližně 80 000 barelů denně, poznamenala agentura Reuters. Už v neděli média informovala, že zařízení přerušilo provoz.
„Jsou tu poškození. Jejich rozsah se zjišťuje,“ řekl TASS bezpečnostní ředitel skupiny Slavjansk EKO Eduard Trudněv. Odborníci podle něj zjistili slabiny v obranyschopnosti podniku. „Jsou díry v obraně, přihlédli jsme k tomu a na nápravě budeme pracovat. To je hlavní úkol,“ prohlásil.
Šéf Slavjanského okresu v Krasnodarském kraji na jihu Ruska Roman Siňagovskij předtím na komunikační platformě Telegram uvedl, že v noci na neděli zasáhlo areál rafinerie šest bezpilotních letounů. Úřady dříve hovořily o dopadu jednoho dronu, který nezpůsobil žádný požár.
