Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Severoukrajinský Charkov ve čtvrtek zažil nejdelší letecký poplach od začátku ruské invaze. Server The Kyiv Independent dnes píše, že trval více než 16 a půl hodiny, úřady ho odvolaly teprve dnes kolem 01:00 místního času (kolem půlnoci SELČ).
Starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov během čtvrtka na svém telegramovém účtu průběžně informoval o útocích na město. Odpoledne psal o tom, že byla zasažena výšková obytná budova v centru Charkova, poškozeno bylo její desáté patro. Hořet začaly garáže u tohoto domu. Zranění utrpělo jedenáct lidí, mezi nimi jedno osmileté dítě.
Nad Novorossijskem sestřelila protivzdušná obrana podle Moskvy deset dronů. Nálet se podle předběžných informací obešel bez obětí a zraněných, oznámil gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondraťjev. Drony podle něj útočily na civilní objekty a padající trosky místy způsobily požáry, napsala agentura Interfax.
Protivzdušná obrana během noci zničila 102 dronů, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Podle něj ruští vojáci sestřelili 51 dronů nad Krymem, 44 dronů nad Krasnodarským krajem, šest nad Belgorodskou oblastí a jeden dron nad Kurskou oblasti. Letectvo a hlídkové lodě ruského námořnictva během noci zničily šest bezposádkových plavidel v Černém moři, dodalo ministerstvo.
Obyvatelé Novorossijska hlásili přinejmenším 19 výbuchů. Terčem náletu mohl být přístav a sklady s ropou, poznamenala ukrajinská agentura Unian s odvoláním na informace ze sociálních sítí.
Dobré ráno. Ruská obrana Sevastopolu na anektovaném Krymu čelila rozsáhlému útok vzdušných a námořních dronů, tedy bezpilotních letadel a bezposádkových plavidel. Oznámil to podle tiskových agentur ruský gubernátor Sevastopolu Michail Razvožajev. Náletu dronů podle agentury Interfax čelilo i ruské přístavní město Novorossijsk, které je další základnou ruské Černomořské flotily, decimované ukrajinskými útoky.
„Síly protivzdušné obrany, flotily a uskupení vojsk obrany Krymu v různých částech Sevastopolu pokračují v ničení bezpilotních letounů a také bezposádkových člunů,“ uvedl gubernátor podle agentury TASS. Později na sociální síti poděkoval vojákům za to, že se jim rozsáhlý útok podařilo odrazit. „Zničeny byly desítky bezpilotních letounů a více než pět bezposádkových člunů,“ tvrdil a dodal,že útok si podle záchranářů nevyžádal žádné zraněné.
