Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
„Hovoříme o personálním obsazení ozbrojených sil. Chtěl bych novinářům zdůraznit, že nehovoříme o mobilizaci nebo o nějakých mimořádných opatřeních. Hovoříme o plánovaných opatřeních, ale tento proces již byl zahájen, a to jak odvody občanů, tak zejména důležité kontrahování,“ prohlásil podle agentury TASS Andrej Belousov, ekonom nominovaný na pozici ruského ministra obrany, při slyšení v Radě federace, horní komoře parlamentu, jež by ho měla ve funkci potvrdit.
Ruský nejvyšší soud zamítl odvolání ruského opozičního představitele Vladimira Kara-Murzy proti jeho odsouzení k 25 letům vězení za údajnou vlastizradu a šíření falešných zpráv o ruské armádě. Kara-Murza, který odsoudil válku proti Ukrajině a kritizuje ruského prezidenta Vladimira Putina, už dříve vinu odmítl a přirovnal soud s ním k vykonstruovaným procesům za vlády sovětského diktátora Josifa Stalina ve 30. letech 20. století.
Agentura Reuters jeho trest označila za nejtvrdší svého druhu od doby, co ruská armáda v únoru v roce 2022 vpadla na sousední Ukrajinu. Opozičního politika zatkli dva měsíce po začátku ruské invaze a obvinili ho z šíření toho, co ruské úřady nazývají nepravdivými informacemi o ozbrojených silách země. Kvůli protiválečným výrokům později otce tří dětí obvinili i z vlastizrady.
Kara-Murza ve svém odvolání argumentoval tím, že se nedopustil žádného zločinu a byl odsouzen pouze za to, že uplatnil své právo na svobodu projevu vyjádřením veřejného nesouhlasu s Putinem a jeho válkou. „Celý tento případ je založen na popření samotných pojmů práva, spravedlnosti a zákonnosti,“ uvedl opoziční představitel. Jde podle něj o snahu úřadu vydávat opoziční činnost za „zradu“, což činí každá diktatura.
Bezpečnější počítačové sítě a komunikační kanály budou pro Ukrajinu klíčové pro úspěchy na bojišti proti ruským agresorům. Na konferenci v britském Birminghamu to dnes řekl šéf odboru pro kyberbezpečnost Bílého domu Harry Coker.
„Od počátku ruské invaze ukrajinští obránci v kyberprostoru prokázali, jak úspěšně bránit kritickou infrastrukturu své země před útoky světové počítačové velmoci. Ruské hrozby v kyberprostoru se nicméně od té doby proměnily,“ uvedl Coker. Dodal, že Rusové „lépe porozuměli ukrajinské cloudové infrastruktuře a zneužili toho pro úspěchy na bojišti“. „Zlepšení zabezpečení sítí a komunikace bude pro ukrajinské úspěchy klíčové,“ uvedl Coker.
