Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Nejméně devět zraněných si dnes vyžádal ruský vzdušný útok na Charkov, oznámil starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov na sociální síti. Rusové podle něj zasáhli výškovou budovu s mnoha byty v centru Charkova.
„Zásah utrpělo desáté podlaží bytového domu. Požár nevypukl,“ napsal starosta s tím, že záchranáři nyní prohledávají byt po bytu a hledají možné oběti a raněné. Zásah podle něj utrpěly také garáže, z nichž asi deset hoří. Na místě zasahují záchranné složky a dobrovolníci.
Vojenská pomoc z nedávno schváleného amerického balíku pomoci už přijíždí na Ukrajinu, část dorazila a další zásoby jsou na cestě. Dnes to na setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským řekl v Kyjevě americký ministr zahraničí Antony Blinken. Dodal, že dodávky budou mít skutečný význam na bojišti.
Blinken se dnes podle agentury Reuters setkal také se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou, se kterým si dal pizzu, a se zástupci občanské společnosti kávu. Šéf americké diplomacie dorazil dnes do Kyjeva na neohlášenou návštěvu. Cílem cesty je podle agentury AP ujistit Ukrajinu v době zesílených útoků ruských invazních vojsk o americké podpoře.
„V posledních měsících polský stát zmařil připravované pokusy o sabotážní akce a požáry. Jde o vážnou věc,“ řekl polský premiér Donald Tusk. Polské bezpečnostní složky jsou ve zvýšené pohotovosti v souvislosti s válkou na Ukrajině, rostoucí aktivitou ruských tajných služeb nebo situací na polsko-běloruské hranici, kde se může režim běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, blízkého spojence Ruska, snažit znovu vyvolat migrační krizi.
Polská vláda má podle Tuska jasné zprávy z různých evropských zemí, že Rusko se snaží zasahovat do červnových voleb do Evropského parlamentu. „Z našich i spojeneckých zdrojů vyplývá, že v největší míře jsou ohrožené Polsko, Litva a Estonsko,“ uvedl polský premiér.
Varoval také, že Rusko se snaží zasahovat do blížících se voleb do Evropského parlamentu, a oznámil, že vláda na činnost tajných služeb vyčlení dodatečných 100 milionů zlotých (579,6 milionu korun).
