Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.

Ruské jednotky mají v bojích o město Vovčansk na severu Charkovské oblasti taktické úspěchy, operační situace tam je složitá a dynamicky se mění. Dnes to k situaci na frontě v Charkovské oblasti, kde Rusové v pátek zahájili novou ofenzivu, uvedl generální štáb ukrajinské armády.
„Bojuje se o příhraniční město Vovčansk. Nepřítel do útoku nasadil značné síly v počtu až do pěti praporů a neohlíží se na vlastní ztráty,“ citovala ze sdělení ukrajinského generálního štábu ukrajinská média. Kyjev tvrdí, že za jeden den ruská armáda v tomto úseku fronty přišla o sto lidí, tyto údaje ale nelze nezávisle ověřit.
Rusko tvrdí, že od pátku v příhraniční části Charkovské oblasti dobylo devět vesnic, Kyjev ale během víkendu informoval, že útoky odráží a že o vesnice bojuje.

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek v několika regionech zneškodnila čtyři rakety Storm Shadow, 12 střel Vilcha a 31 dronů vyslaných z území Ukrajiny, uvedlo ráno ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS.
Dvanáct raket dlouhého dosahu Vilcha a 12 dronů Rusové sestřelili nad Belgorodskou oblastí hraničící s Ukrajinou, osm dronů nad Kurskou oblastí, čtyři střely s plochou dráhou letu Storm Shadow a sedm bezpilotních letounů nad okupovaným Krymem a čtyři drony nad západoruskou Lipeckou oblastí.
Podle gubernátora Belgorodské oblasti Vjačeslava Gladkova se noční útok podle předběžných informací obešel bez obětí, v Belgorodu bylo ale poničeno pět domů.

Americký voják, kterého na začátku tohoto měsíce zadržely úřady ve Vladivostoku na ruském Dálném východě pro podezření z krádeže, se odvolal proti vazbě. Napsala to dnes agentura RIA Novosti s odkazem na tiskové oddělení soudu. Dříve informovala, že čtyřiatřicetiletý poddůstojník americké armády Gordon Black má ve vazební věznici setrvat nejméně do 2. července.
„Od obhajoby jsme obdrželi odvolání,“ uvedla mluvčí okresního soudu ve Vladivostoku.
Black podle amerických médií sloužil v Jižní Koreji, po skončení turnusu z vlastní iniciativy a bez svolení nadřízených odcestoval do Ruska. Americká média dříve uvedla, že voják odjel za ženou, se kterou navázal milostný vztah a která ho později obvinila z krádeže.