Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.

Ukrajinská armáda vyměnila velitele sil v Charkovské oblasti, kde ruská armáda v pátek zahájila novou ofenzivu. Informuje o tom RBK Ukrajina. Ruské jednotky tam dokázaly obsadit několik obcí a těžké boje v pohraničním regionu pokračují.
Dosavadního velitele Jurije Haluškina na tomto postu vystřídal brigádní generál Mychajlo Drapatyj. Ten se zároveň také stal zástupcem náčelníka generálního štábu ukrajinské armády.
Ukrajinský generální štáb v dnešní ranní zprávě k vývoji na severu Charkovské oblasti uvedl, že Rusové mají taktické úspěchy v bojích o příhraniční město Vovčansk, situace je složitá a dynamicky se mění.
Drony ukrajinské tajné služby SBU zaútočily na sklad pohonných hmot u města Staryj Oskol na severovýchodě Belgorodské oblasti, informuje RBK Ukrajina s odvoláním na nejmenované zdroje. Zasažená elektrická stanice v Lipecké oblasti zásobuje ropnou přečerpávací stanici Stanovaja, která je součástí ropovodu Družba, dodává elektrickou energii pro železnici a zajišťuje přenos energie mezi Lipeckou, Orlovskou a Brjanskou oblastí.

Kreml má v úmyslu pověřit nového ministra obrany Andreje Bělousova integrací obranného průmyslu a odvětví napojených na ruský bezpečnostní aparát s širší domácí ekonomikou, uvádí americký Institut pro výzkum války (ISW). Tak to vidí i několik různých zdrojů obeznámených s děním na špičce ruské moci. Putin si podle nich dělá velké starosti kvůli korupci a zpronevěře peněz v ruské armádě, konfliktům mezi armádou a zástupci zbrojního průmyslu a neefektivitě ministerstva obrany jako celku.
Nejmenovaný vládní činitel opozičnímu ruskému serveru Važnyje istorii řekl, že Bělousov v nové funkci bude pracovat na tom, aby ekonomiku orientoval na „speciální vojenskou operaci“, jak Moskva nazývá válku na Ukrajině, a vytěžil technologické maximum z obranného průmyslu.