Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Členské státy EU dnes definitivně schválily prodloužení volného obchodu s Ukrajinou a Moldavskem, ovšem s kroky k vyšší ochraně zemědělců v Evropské unii. Informovalo o tom dnes belgické předsednictví v Radě EU.
Dovoz ukrajinských zemědělských produktů do EU bude pokračovat bez cel a kvót, budou ale platit omezení. Právě ta mají podpořit unijní farmáře, kteří v uplynulých měsících protestovali v mnoha zemích sedmadvacítky. Nově bude například platit, že pokud dovoz některých produktů z Ukrajiny překročí určité objemy, EU na ně znovu zavede cla.
Švédský premiér Ulf Kristersson je otevřený rozmístění jaderných zbraní na švédském území v případě války. Předseda vlády Švédska, které se nedávno stalo členem Severoatlantické aliance, to řekl švédskému veřejnoprávnímu rozhlasu. Kristersson dnes ve Stockholmu jedná s lídry severských zemí a s německým kancléřem Olafem Scholzem. Tématem schůzky je mimo jiné bezpečnostní situace v Evropě, podpora Ukrajiny či hrozba hybridních útoků.
Švédský parlament bude v červnu hlasovat o obranné dohodě, kterou uzavřelo Švédsko se Spojenými státy. Dohoda by měla Spojeným státům umožnit přístup na všechny vojenské základny v této skandinávské zemi a skladování vojenského vybavení a zbraní na švédském území.
Několik nevládních organizací vyzvalo švédskou vládu, aby do smlouvy zahrnula zákaz rozmisťování jaderných zbraní na švédském území. Švédská vláda opakovaně uvedla, že to není potřeba, protože „ohledně jaderných zbraní panuje ve Švédsku široká shoda“.
Vedení pražského magistrátu nechá bronzovou plastiku s nápisem Moskva-Praha ve vestibulu stanice metra B Anděl doplnit vysvětlující tabulku. Bude na ní uvedeno, že tehdejší Československo bylo okupováno Sovětským svazem a přátelství mezi oběma zeměmi bylo pouze propagandistickým tvrzením. Vyplývá to z dokumentu, který dnes schválili pražští radní. Město zároveň spolu s dopravním podnikem (DPP) a Galerií hlavního města Prahy (GHMP) vypíše výtvarnou soutěž na úpravu reliéfu.
Stanice na lince B byla pod názvem Moskevská otevřena 2. listopadu 1985, na její podobě se významnou měrou podíleli sovětští inženýři.
„Československo však bylo v té době okupováno Sovětským svazem a tím připraveno o svou suverenitu. Legenda o československo-sovětském přátelství byla proto vnuceným narativem sovětské okupační moci,“ píše se v dokumentu.
