Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
„Skupina APT28 tento týden distribuovala škodlivý software, který cílil na polské vládní instituce,“ uvedl úřad NASK. V prohlášení nespecifikoval, které úřady byly terčem nebo zda byl útok úspěšný. Doporučil však správcům sítí, aby si ověřili, zda se malware nedostal k zaměstnancům.
Polsko už dříve uvedlo, že bylo v minulosti terčem skupiny APT28, která má podle členských zemí NATO vazby na ruskou vojenskou tajnou službou GRU. Skupina byla nyní identifikována jako pachatel nového útoku na základě „technických indikátorů a podobností s minulými útoky,“ cituje Reuters z prohlášení NASK.
Zástupci členských zemí Evropské unie se dnes v Bruselu shodli, že výnosy z ruských aktiv zmrazených v Evropě využijí k nákupu zbraní pro Ukrajinu a na rekonstrukci této země, která se už více než dva roky brání ruské vojenské agresi. Informovalo o tom belgické předsednictví.
Návrh, aby se 90 procent výnosů použilo k nákupu zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím takzvaného Evropského mírového nástroje (EPF), v březnu předložila Evropská komise (EK). Zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a použito na rekonstrukci Ukrajiny.
Dnešnímu dosažení shody předcházely dlouhé debaty. Některé země totiž měly problém s využitím peněz na vojenské účely. Belgické předsednictví ale přišlo s kompromisním návrhem, který uspokojil i ty země, které si přály zůstat neutrální, jako například Rakousko, Malta, Kypr či Irsko. Výhrady k posílání vojenské pomoci na Ukrajinu už dříve daly najevo i Slovensko a Maďarsko. Česko naopak podporovalo využití výnosů ze zmrazených ruských aktiv v Evropě jak na rekonstrukci, tak na obranu válkou zmítané země.
Vládní činitelé dnes na pietním aktu k uctění památky vítězů nad nacismem u pomníku vojákům Rudé armády na pražských Olšanských hřbitovech vyzývali k větší pomoci bojující Ukrajině. Vitalij Usatyj, který nyní v ČR zastupuje Ukrajinu jako chargé d'affaires, připomněl, že mezi vojáky Rudé armády pohřbenými na Olšanských hřbitovech jsou Ukrajinci z jednotek 1., 2. a 4. ukrajinské fronty, které osvobozovaly tehdejší Československo. Uvedl, že nyní ukrajinští vojáci brání se zbraní v ruce před ruskou agresí celou Evropu.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v projevu zdůraznil, že je nutné podporovat ty, kdo bojují o svoji i naši svobodu. „Svoboda a demokracie nejsou zadarmo,“ prohlásil.
