Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
„Nesmíme nechat nevyzkoušený žádný pokus o diplomatické jednání,“ uvedl italský ministr obrany Guido Crosetto, ačkoliv zatím Moskva neprojevila vůli zasednout k diplomatickému stolu. Přitom patří mezi italské vládní politiky, kteří podporují dodávky zbraní Ukrajině.
Podobně jako premiérka Giorgia Meloniová však odmítá úvahy o možném vyslání vojáků, o kterém v uplynulých týdnech mluvil francouzský prezident Emmanuel Macron. „Hrozí nám, že bychom se vydali na cestu, z níž není návratu,“ uvedl Crosetto v rozhovoru pro Il Messaggero. Podobná situace by podle něj nastala, kdyby se Rusko rozhodlo zaútočit na některý ze států Severoatlantické aliance.
Crosetto také varoval před nepříznivým vývojem války pro Ukrajinu. „Kdyby dobyli ukrajinské hlavní město, tak by se otevřel dramatický konflikt,“ řekl. Podle něj by totiž okolní země nemohly přijmout „ruské tanky u hranic“.
I Slovensko loni zaznamenalo více kybernetických útoků na vládní instituce. Kromě toho proruské skupiny pokračovaly v organizování útoků označovaných jako DDoS, jejichž cílem je narušit nebo znemožnit přístup k webovým stránkám, hlavně na úřady, banky a sektor dopravy. Vyplývá to ze zprávy o bezpečnosti Slovenska, kterou zveřejnil úřad slovenské vlády.
„NBÚ pozoroval nárůst aktivity vícero APT skupin, o kterých se předpokládá napojení na vlády cizích mocností, jakož i pokračující útoky skupin hacktivistů v souvislosti s válkou na Ukrajině. V oblasti APT bylo zaznamenáno více útoků na vládní instituce,“ uvedl úřad vlády v hodnocení bezpečnosti Slovenska za rok 2023.
Prohlédněte si luxusní vilu špionů z Vrbětic. Šapošnikovovi prodávali hnízdo agentů GRU
V Česku pomohli s výbuchy vrbětických muničáků, schovávali se ale v Řecku. Manželé Šapošnikovovi podle investigativního magazínu The Insider provozovali na Chalkidiki vilu, kterou nabízeli turistům – ale také sloužila jako špionážní základna. Jak to tam vypadá, se můžeme podívat díky inzerátu v realitní kanceláři, loni totiž dali vilu k prodeji.
