Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Ruská armáda také z těžkého dělostřelectva nebo raketometů Grad ostřelovala okolí města Nikopol ležícího u zničené Kachovské přehrady. Poškozena byla řada veřejných budov, včetně školy nebo banky, a také objekty kritické infrastruktury. Nikdo nebyl zraněn.
„Ráno začalo ostřelováním, Rusové zasáhli obec Myrovska, začal hořet zemědělský podnik,“ informoval šéf Dněpropetrovské oblasti Lysak na svém telegramovém kanálu.
Ukrajinská protivzdušná obrana dnes informovala, že v noci na dnešek sestřelila všech 13 bezpilotních letounů, které nad Ukrajinu vyslalo Rusko.
Pět z nich zlikvidovala v Dněpropetrovské oblasti, uvedl její šéf Serhij Lysak. Trosky sestřelených letounů zasáhly blíže neurčený objekt kritické infrastruktury a tři soukromé domy. Zranění utrpěli dva lidé. Jsou ve středně těžkém stavu.
Čtyři lidé v noci na dnešek utrpěli zranění při ruském dronovém útoku na ukrajinský Charkov, informují ukrajinská média. Mezi zraněnými je jedno dítě. Ruská armáda útočila také na Dněpropetrovskou oblast, odkud jsou hlášeni dva zranění.
Podle šéfa Charkovské oblasti Oleha Syněhubova vznikly ve druhém největším ukrajinském městě tři požáry, největší byl ve skladištích. Uvedl, že zasaženy byly samé civilní cíle. V nemocnici skončili dva lidé, další dva zraněné záchranáři ošetřili na místě.
Moskva tvrdí, že se nezaměřuje na civilní cíle, v Charkově a okolí však podle tamních úřadů pravidelně útočí na civilní infrastrukturu. V poslední době se intenzita útoků zesílila, silně poškodily energetickou infrastrukturu. Tento region leží u hranic s Ruskem.
