Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Tento víkend pravoslavní křesťané slaví Velikonoce. V Kyjevě budou posílena bezpečnostní opatření, píše The Kyiv Independent. Místní úřady vyzývají obyvatele, aby kvůli obavám o bezpečnost sledovali bohoslužbu raději online než v kostele, uvádí se v prohlášení městské vojenské správy.
Serhij Popko, náčelník Kyjevské městské vojenské správy (KMVA), zdůraznil možnost zvýšeného počtu raketových provokací ze strany ruské armády při takových příležitostech. „Nezapomínejte, že země je ve válce,“ uvedl prostřednictvím Telegramu. „Dokonce i v takové světlé dny oslav můžeme od agresora očekávat zlé skutky - hrozba raketových útoků nebyla zrušena.“
Dobré ráno, vážení čtenáři,
Oleh, šéf technického oddělení ukrajinské elektrárny, která se opakovaně stala terčem ruského útoku, má jasnou odpověď na otázku, co těžce zkoušený ukrajinský energetický sektor nejvíce potřebuje: „Patrioty.“ Ukrajinští energetici se snaží opravovat škody způsobené zesilujícími ruskými vzdušnými útoky, jejichž účelem je zdemolovat ukrajinskou energetickou infrastrukturu, podkopat ekonomiku a podlomit morálku společnosti. Obávají se, že nezvládnou zemi připravit na zimu, pokud spojenci Kyjevu nedodají systémy protivzdušné obrany, jako jsou americké Patrioty, které by pomohly překazit snahy Rusů napáchat další škody na beztak poničených elektrárnách, napsala agentura AP.
Spojené státy nějaké systémy Patriot Ukrajině dodaly a před několika dny po naléhavých prosbách ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského oznámily, že pošlou další.
„Rakety udeří rychle. Opravy trvají dlouho,“ poznamenal Oleh. V elektrárně, která patří společnosti DTEK, největšímu soukromému dodavateli elektrické energie na Ukrajině, po nedávném raketovém útoku v jedné části zůstal nepořádek tvořený rozbitým sklem, roztlučenými cihlami a zkroucenými kusy kovu. Tato uhelná elektrárna je jedním ze čtyř podniků patřících DTEK, které byly při útoku zasaženy. Místo, kde se elektrárna nachází, technické podrobnosti škod a plná jména zaměstnanců nelze z bezpečnostních důvodů zveřejnit. Během návštěvy elektrárny pracovníci státní služby pro mimořádné události v helmách a s jistícími úvazky šplhali po zkroucené střeše obří budovy, hodnotili rozsah škod a občas odhazovali kusy trosek.
