Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
„Počet mrtvých včerejšího ruského raketového útoku vzrostl na pět. Muž, ročník 1960, zemřel v nemocnici,“ uvedl šéf správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Více než 20 zraněných v Oděse podle něj zůstává v péči lékařů, čtyři z nich ve velmi vážném stavu, včetně čtyřleté dívky, osm z nich je ve vážném stavu.
Kiper dříve uvedl, že kromě přímých úmrtí při ruském úderu zemřel rovněž muž, který během raketového útoku utrpěl mrtvici.
Pobaltské země varovaly, že rušení signálu GPS, ze kterého je obviňováno Rusko, by mohlo způsobit leteckou katastrofu. Napsal to britský list Financial Times (FT). Ministři zahraničí Estonska, Litvy a Lotyšska podle něj o víkendu odděleně varovali před riziky spojenými s rušením satelitního navigačního systému v oblasti Baltského moře, když se musely vrátit dva letouny mířící z Finska do Estonska.
Rušení GPS podle FT v oblasti Baltského moře v posledních týdnech zintenzivnilo. Ve čtvrtek a v pátek se kvůli němu vrátila do Finska dvě letadla společnosti Finnair, která mířila z Helsinek do estonského Tartu. Finské aerolinky rozhodly, že nejméně do 31. května přerušují linku z Helsinek do Tartu. Do té doby má letiště v druhém největším estonském městě přijít s řešením, jak zajistit bezpečné vzlety a přistávání bez signálu GPS. Finnair byl jediným leteckým přepravcem, který provozoval mezinárodní linku do Tartu.
„Když vám někdo za jízdy v noci vypne přední světla, je to nebezpečné. Situace v Pobaltí v blízkosti ruských hranic začíná být příliš nebezpečná na to, abychom to ignorovali,“ řekl šéf litevské diplomacie Gabrielius Landsbergis.
S nepravdivými informacemi na internetu se v letošním prvním čtvrtletí setkalo 45 procent Čechů a 58 procent Slováků. Nejčastěji šlo o témata spojená s válkou na Ukrajině a s domácí i světovou politikou. Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnila Středoevropská observatoř digitálních médií (CEDMO).
Důvěra v dezinformace se podle průzkumu pohybuje mezi 11 a 58 procenty u Čechů, u Slováků je tomu podobně mezi 10 a 55 procenty. V českém prostředí podle průzkumu rezonují témata spojená s ukrajinskými migranty. Polovina respondentů je mimo jiné ochotna věřit tomu, že kvůli Ukrajincům stoupá zadlužení Česka.
