Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
V Tambovské oblasti ve středním Rusku lidé přivezli do výkupu železa průzkumný dron Orlan-10, informoval telegramový kanál Baza. Drony se po zimě našly také v Moskevské oblasti. Zaměstnanci sběrných surovin v Pervomajském okrese kvůli příjmu neobvyklého zboží zavolali policii a pyrotechniky. Úřady se snaží zjistit, jak se dron k těmto lidem dostal. Po vyšetřování ho pošlou do Moskvy.
Server The Moscow Times k tomuto případu napsal, že Orlan-10 patří k nejnovějším ruským bezpilotním letounům. Vyrábí ho petrohradské Speciální technologické centrum (STC) a je určen hlavně k průzkumu a sledování. Na začátku ruské invaze na Ukrajinu ministerstvo obrany v Moskvě informovalo, že armáda ho používá i v útočné variantě.
Kolem deseti dronů se našlo v lesích v Moskevské oblasti, když tam odtál sníh, informoval v neděli server The Moscow Times. Ministerstvo obrany kvůli tomu vyzvalo občany, aby byli bdělí. „Na milovníky přírody mohou čekat nepříjemná překvapení: místo prvních květů můžete narazit na rozmrzlý dron,“ vzkázal lidem resort obrany. Tyto „ptáčky“ podle nich zneškodnily prostředky elektronického boje.
Prezidentská kancelář Ukrajiny zveřejnila fotografie ze včerejší návštěvy Kyjeva vévodkyně z Edinburghu Sophie. Přijal ji prezident Volodymyr Zelenskyj i jeho manželka Olena Zelenská.
„Ukazuje se, že v každém možném ozbrojeném konfliktu budou vzdušné síly a protivzdušná obrana hrát klíčovou roli,“ uvedl po jednání s velitelem Vzdušných sil NATO Jamesem Heckerem v Praze náčelník generálního štábu Karel Řehka. Probírali, jaké jsou trendy a jak promítnout zkušenosti z Ukrajiny či Izraele do protivzdušné obrany budoucnosti.
Hecker doplnil, že situace na Ukrajině ukazuje klíčovou roli vzdušné nadvlády. „Je nutná k tomu, aby nenastala situace, kterou vidíme teď, kdy létají po tisícovkách dělostřelecké střely a zákopové boje téměř připomínají druhou světovou válku. Je spousta raněných a mrtvých a ničena jsou celá města,“ vysvětlil.
Na začátku ruské invaze před více než dvěma roky byla podle Heckera Ukrajina schopná zastavit ruský postup díky dobré integrované protivzdušné obraně. „Ukrajinci sestřelili přes 100 ruských letounů, čímž zamezili Rusku získat vzdušnou nadvládu.“
