Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Prezident Petr Pavel přijal dnes odpoledne na Hradě předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, která je v Praze v souvislosti s předvolební kampaní Evropské lidové strany. Předsedkyně EK se předtím sešla s českými politiky ze stran koalice Spolu a debatovala s nimi hlavně o předvolebních tématech. Dopoledne se setkala se zástupci firem z obranného průmyslu, poté ji čekalo jednání s politiky. Sešla se s nimi na neformálním obědě.
Von der Leyenová přicestovala do Prahy v době, kdy si Česko a také další země připomínají 20 let od vstupu do Evropské unie. Pavel a předsedkyně EK v úvodu setkání podle tiskové zprávy Hradu vzpomínali, jak osobně vnímali tento den před 20 lety. „Hlavními tématy rozhovoru byly priority ČR v Evropské unii a nadcházející volby do Evropského parlamentu. Debatovali také otázky mezinárodní politiky, především ruské agrese na Ukrajinu,“ sdělil Hrad.
Při ukrajinském ostřelování vesnice Kozino v ruské Kurské oblasti zahynula jedna žena, další tři lidé byli kvůli zraněním hospitalizováni, uvedl dnes gubernátor Roman Starovojt na sociální síti Telegram. Ruské úřady podle serveru Meduza také tvrdí, že ruská vojska během dnešního dne sestřelila pět ukrajinských dronů, dva nad Kurskou a tři nad Belgorodskou oblastí. Od rozpoutání války Ruska proti Ukrajině bývají podobné incidenty časté, Ukrajina se k nim nevyjadřuje.
Norsko letos zvýší svou vojenskou a civilní pomoc Ukrajině čelící ruské invazi o sedm miliard norských korun (14,8 miliardy Kč). Podle agentury AFP to dnes oznámil norský premiér Jonas Gahr Störe.
„Pro obyvatele Ukrajiny je to otázka života a smrti,“ řekl na tiskové konferenci Störe a popsal nejistou situaci na místě. „Je to také otázka bezpečnosti a stability v Evropě, a tedy i pro Norsko,“ uvedl po setkání s opozičními lídry s cílem zajistit širokou shodu.
