Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Britské úřady vznesly obvinění proti dvěma mužům z centrální Anglie podezřelých z vazeb na ruské rozvědky, policie je spolu se třemi dalšími podezřelými zadržela v souvislosti s březnovým požárem skladu na východě Londýna. Dvacetiletý Dylan Earl čelí obvinění z „napomáhání zahraniční zpravodajské službě“ a dvaadvacetiletý Jake Reeves z „přijímání hmotného daru od zahraniční zpravodajské služby“, muži podle obžaloby plánovali útoky na podniky napojené na Ukrajinu, píší britská média.
Podezřelý Earl stanul před soudem už před několika dny, prokurátoři však o případu informovali až dnes. Soud jej poslal do vyšetřovací vazby společně s dalšími čtyřmi podezřelými, kteří podle agentury AFP čelí méně závažným obviněním. Všichni kromě jednoho podle stanice BBC čelí obvinění ze žhářství.
Britská diplomacie si podle agentury Reuters dnes kvůli případu předvolala ruského velvyslance Andreje Kelina.
Belgie se bude snažit dodat stíhačky F-16 na Ukrajinu už letos, řekla podle VRT belgická ministryně obrany. Původně to Brusel plánoval až příští rok.
Spojené státy nakoupí pro Ukrajinu rakety do protivzdušných baterií a další vojenské vybavení v hodnotě šesti miliard dolarů (přes 140 miliard Kč), oznámil dnes americký ministr obrany Lloyd Austin. Některá americká média mluví o dosud největším balíku vojenské pomoci pro Ukrajinu, která se už přes dva roky brání ruské ozbrojené agresi. Na dodání materiálu si ale budou muset Ukrajinci počkat, neboť proces jeho pořizování je teprve na počátku.
Ohlášená investice se týká raket do systémů protivzdušné obrany Patriot a NASAMS, dalších druhů munice, dronů i systémů na jejich zneškodňování. Austin plán potvrdil po virtuálním jednání kontaktní skupiny pro Ukrajinu, která sdružuje země dodávající Kyjevu vojenskou podporu.
Pentagon v tiskové zprávě dodává, že vláda nakoupí také vybavení pro integraci západních systémů protivzdušné obrany do ukrajinské výbavy. Jako další položky „historického balíku“ jmenuje dělostřeleckou munici, „taktická vozidla“, lehké zbraně i součástky pro výrobu dronů na Ukrajině.
