Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
„Zase Ukrajina a s ní i Evropa čekala na záchranu z USA. Dostali jsme čas. Ale už se musíme probudit a budovat evropský obranný průmysl, druhý pilíř NATO. Nejde naši bezpečnost donekonečna stavět na pomoci USA. Jsme dost bohatí i dospělí, abychom se o sebe už začali starat,“ napsal ke schválenému balíčku v USA místopředseda STAN Jan Farský.
Sevastopolským zálivem, který se nachází u Ruskem okupovaného ukrajinského poloostrova Krym, otřásly dnes výbuchy. Informoval o tom list Ukrajinska pravda. Ruské úřady podle agentury TASS uvedly, že ruské síly dnes brzy ráno v přístavu Sevastopol na Krymu odrazily raketový útok proti jedné ze svých lodí.
Reports of a ship attacked in the port of Sevastopol using an anti-ship missile. It is not clear what was hit. So far the only evidence is this video where the man does not describe it as a warship directly. Official authorities claim the "small fire was put down quickly". pic.twitter.com/36jxN6xlRi
— WarTranslated (Dmitri) (@wartranslated) April 21, 2024
Institut pro studium války současně o schválené pomoci Ukrajině uvádí, že ruské jednotky za posledních šest měsíců dosáhly na ukrajinském bojišti pouze taktických úspěchů a není pravděpodobné, že by se jim podařilo prolomit frontovou linii.
Rusové přesto mohou zaznamenat operačně významné zisky, přičemž lze předpokládat, že upřednostní oblasti, kde se ukrajinská obrana zdá být relativně křehká, například západně od Avdijivky, nebo oblasti, kde jsou ruské jednotky v dosahu operačně významných cílů, jako je město Časiv Jar.
„Hrozba operačně významného ruského postupu v nadcházejících týdnech přetrvává, i když ukrajinské velení může nyní cítit větší volnost podstoupit krátkodobá rizika s ubývajícími zásobami, aby takovému postupu zabránilo, když ví, že brzy dorazí další materiál,“ podotýká ISW.
