Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Na třítýdenní cestě po válkou zasažené Ukrajině vzniká divadelní inscenace Žal. Malý tým brněnského Divadla Feste dokumentárními metodami zpracovává řadu témat souvisejících s pohybem uprchlíků mezi Ukrajinou a Českem, ale také třeba s úzkostmi a problémy teenagerů, včetně těch ukrajinských, kteří našli útočiště v ČR. Premiéra bude 30. dubna v Brně. Divadelníci nyní poznávají tíživou realitu života v zemi, která se přes dva roky brání ruské invazi. V divadle i hotelu se musejí uchylovat do krytu, doprovázejí je vojáci, řekl ČTK režisér Jiří Honzírek.
Zástupci brněnského Divadla Feste zavítali nejprve do města Rivne, pak do Žytomyru, nyní jsou v Černihivu, poté se chystají do Kyjeva a Ivano-Frankivsku. Zejména v Černihivu je podle nich blízkost války nepřehlédnutelná.
„Pracujeme teď ve velkém divadle, podobném třeba Mahenovu divadlu v Brně. Loni sem dopadla bomba. Divadlo tak má velkou díru ve střeše, přesto funguje, hraje se tady, ale je to prostě válečné,“ popsal Honzírek.
Při ukrajinských dronových útocích a ostřelování zahynuli v západoruské Belgorodské oblasti tři lidé, včetně těhotné ženy. Podle ruskojazyčné služby stanice BBC to dnes uvedl gubernátor oblasti Vjačeslav Gladkov. Ukrajina oznámila, že při ruských útocích na obytné domy ve městě Vovčansk na severovýchodě země přišli o život dva lidé a dva utrpěli zranění.
Zdroj z ukrajinské rozvědky agentuře Reuters řekl, že Ukrajina v noci na dnešek provedla rozsáhlý dronový útok na ruské cíle, přičemž terčem byla energetická zařízení podporující vojenskou průmyslovou výrobu. Zasaženy byly podle něj nejméně tři elektrické rozvodny a sklad paliva.
„Ruská zpravodajská hrozba v Evropě je realitou. Plná podpora pevné reakci Německa. Musíme vyvinout nové nástroje k řešení ruské špionážní hrozby. V pondělí na FAC zopakuji své návrhy na omezení ruských špionů pohybujících se přes Schengen. Dalo by se toho dosáhnout rychle,“ reaguje český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) na podezření německého zahraničního úřadu, že ruský prezident Vladimír Putin verbuje agenty na německé půdě.
