Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Ve Stavropolském kraji na jihozápadě Ruska se zřítil ruský strategický bombardér Tu-22M3, který se vracel na základnu po splnění bojového úkolu, informovalo dnes podle agentury Interfax ruské ministerstvo obrany. Ke zničení letounu se hlásí ukrajinské letectvo, akci podle svého velitele Mykoly Oleščuka podniklo ve spolupráci s vojenskou rozvědkou HUR.
„Jednotky letectva ve spolupráci s vojenskou rozvědkou poprvé zničily strategický bombardér dlouhého doletu Tu-22M3, používaný jako nosič střel Ch-22, které ruští teroristé používají k útokům na ukrajinská města,“ uvedl Oleščuk.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že piloti bombardéru se katapultovali. „Tři členy posádky evakuoval pátrací a záchranný tým. Po jednom pilotovi se pátrá,“ upřesnil resort obrany. Gubernátor Stavropolského kraje Vladimir Vladimirov později dodal, že jeden z evakuovaných zemřel. Na palubě nadzvukového letounu podle Moskvy nebyla munice. Stroj spadl v opuštěné oblasti a na zemi nevznikly žádné škody, sdělilo ministerstvo obrany s tím, že letadlo se zřejmě zřítilo kvůli „technické závadě“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil fotografie následků ruského úderu a znovu apeloval na to, aby svět pomohl Ukrajině protivzdušnou obranu.
Rescue operations are underway in Dnipro following a Russian strike. Several floors of a typical residential building were destroyed, and the railway station sustained damage.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) April 19, 2024
Kryvyi Rih and Synelnykove in the Dnipropetrovsk region were also targeted. All injured people are… pic.twitter.com/t0zX4TwJhY
Rusko v noci na dnešek zaútočilo raketami na Dněpropetrovskou oblast na východě Ukrajiny. Zranění utrpělo přes 20 lidí, jedno dítě v nemocnici na následky poranění zemřelo. Informoval o tom na telegramu šéf vojenské správy druhého největšího ukrajinského regionu Serhij Lysak.
V Dnipru je hlášených 15 lidí se středně těžkým zraněním, v Kryvém Rihu byli zranění tři lidé a stejný počet v Synelnykove. V tomto městě ležícím na jihovýchod od Dnipra poranění utrpěly dvě děti, jedno z nich zemřelo.
