Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Tři letiště východně od Moskvy dnes na určitou dobu omezila provoz. Letecký úřad Rosaviacija omezení vysvětlil blíže nespecifikovanými bezpečnostními důvody. Ruské telegramové kanály Baza a 112 uvedly, že opatření souvisela s nebezpečím dronového útoku.
Provoz byl dočasně omezen po sedmé hodině ráno moskevského času (po šesté SELČ) na letišti v Kazani a Nižněkamsku v Tatarské autonomní republice a v Nižním Novgorodu. Přibližně o tři hodiny později Rosaviacija omezení odvolala.
Podle telegramových kanálů se omezení dotkla i letiště Šeremeťjevo u Moskvy, z něhož neodstartovalo několik letů. Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že okolo 11:20 moskevského času zneškodnilo nad Tatarstánem ukrajinský dron. Předtím psalo o zničení jiného dronu nad Mordvinskou autonomní republikou. Ukrajina, které se už déle než dva roky brání ozbrojené ruské agresi, se k podobným incidentům obvykle nevyjadřuje.
V oblasti vojenského letiště ve městě Džankoj na Ruskem anektovaném Krymu byly v noci na dnešek slyšet výbuchy. Asi na dvě hodiny byl uzavřen úsek silnice mezi městy Džankoj a Feodosija. Několik telegramových zdrojů uvedlo, že na letišti hořelo.
O požáru v oblasti letiště informoval s odvoláním na místní obyvatele kanál Astra. Kanál Krymskij větěr pak uvedl, že několik ohnisek rozsáhlých požárů zachytil před čtvrtou hodinou ranní místního času (před třetí SELČ) satelit.
Džankoj a jeho okolí se od začátku ruské invaze na Ukrajinu stalo terčem útoků už několikrát. Ukrajinští představitelé dříve informovali, že Rusko z okolí Džankoje vypálilo na Ukrajinu balistické rakety Iskander. Podle serveru RBK-Ukrajina jsou u Džankoje také umístěna zařízení pro odpalování protiletadlových střel S-300 a S-400, které Rusko používá i k útokům na ukrajinské pozemní cíle, a tamní letiště slouží jako základna pro 39. vrtulníkový pluk ruské armády.
„Díky naší spolupráci s německými orgány činnými v trestním řízení při dokumentování ruských válečných zločinů, konkrétně deportací a nuceného vysídlení ukrajinských dětí, byla zjištěna poloha 161 ukrajinských dětí v Německu, které byly hledány jako nuceně vysídlené,“ řekl šéf ukrajinské policie Ivan Vyhivskyj v Berlíně.
Jak se děti do Německa dostaly, ani jestli tam žily v ruských rodinách, zatím média nesdělila.
