Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Ruské úřady prodloužily do 20. dubna lhůtu týkající se předběžného vyšetřování smrti ruského opozičního předáka Alexeje Navalného. Na platformě Telegram to dnes napsal ředitel Navalného Fondu boje proti korupci Ivan Ždanov s poznámkou, že tak stále neexistují oficiální informace od státu o příčině Navalného smrti. Hlasitý kritik Kremlu zemřel náhle 16. února v trestanecké kolonii na Sibiři, která je pokládaná za jednu z nejdrsnějších ruských věznic.
Podle úřadů zemřel poté, co se mu udělalo zle. Zdroj prokremelské televize RT tehdy uvedl, že příčinou byla krevní sraženina, ale tato informace nebyla potvrzena, poznamenal server Meduza. Zaměstnanci věznice podle Ždanova později opozičníkově matce Ljudmile Navalné řekli, že její syn zemřel na „syndrom náhlého úmrtí“. Lékařská zpráva hovoří podle Navalného mluvčí o „přirozené smrti“.
Navalného okolí tvrdí, že za jeho úmrtím stojí – ať přímo, či nepřímo – režim prezidenta Vladimira Putina. Kreml popřel, že by se na smrti Navalného podílel stát.
Polská prokuratura na dnešní 14. výročí letecké katastrofy u Smolenska oznámila, že vede vyšetřování proti třem ruským důstojníkům kvůli podezření, že letecké neštěstí způsobili. V roce 2010 se u Smolenska při pokusu o přistání zřítil vládní letoun a v jeho troskách spolu s dalšími 95 lidmi zahynul i tehdejší polský prezident Lech Kaczyński. Soud na podezřelé Rusy vydal zatykače a vyšetřování je prodlouženo do konce letošního roku.
Už dříve polská média informovala o možnosti, že budou vydány zatykače na ruské dispečery letiště ve Smolensku. Dosavadní posudky podle prokuratury nepotvrzují tezi předchozí vlády o tom, že se letadlo zřítilo vinou úmyslné sabotáže na palubě stroje.
„Od začátku vyšetřování jsme získali několik stovek posudků od znalců různého zaměření. Podařilo se také shromáždit velké množství elektronických údajů, které jsou dále analyzovány. Vyslechli jsme více než 1000 svědků. Spis k případu má už skoro 1900 svazků,“ řekl prokurátor Przemyslaw Nowak.
Ukrajinský parlament schválil v prvním čtení návrh zákona, který by umožnil službu v armádě odsouzeným za méně závažné trestné činy. Nevztahuje se například na ty, které soudy shledaly vinnými z úkladných vražd, sexuálního násilí nebo zločinů proti národní bezpečnosti, uvedl dnes zákonodárce Oleksij Hončarenko na síti Telegram. Norma má pomoci doplnit ukrajinské jednotky a střídat vojáky vyčerpané po dvou letech bojů proti ruské invazní armádě.
Návrh zákona předpokládá, že v době mobilizace nebo válečného stavu budou moci soudy podmínečně propustit vězně k výkonu vojenské služby na základě smlouvy, napsal server Ukrajinska pravda. Poslanec Jaroslav Železňak naznačil, že návrh zákona před druhým a zároveň závěrečným čtením pravděpodobně dozná změn, aby se eliminovalo riziko korupce.
Zákonodárci také schválili v prvním čtení jiný návrh zákona, který zpřísňuje tresty pro ty, kteří neuposlechnou pravidel mobilizace. Podle Železňaka také tento dokument ještě zřejmě čekají změny před dalším hlasováním.
