Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že ruské jednotky dobyly vesnici Voďane u dříve ovládnuté Avdijivky na východě Ukrajiny. Podobná prohlášení nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit. Voďane mělo před válkou zhruba 300 obyvatel.
Avdijivku se ruským silám podařilo po mnoha měsících bojů ovládnout v únoru. Šlo o nejvýznamnější územní zisk ruských sil na frontě od loňského května, kdy se invazní vojska zmocnila města Bachmut. Obě města jsou prakticky zcela zničená boji.
Od ovládnutí Avdijivky ruská strana informovala o dobytí několika vesnic v jejím okolí. Část ruských zisků potvrdila i ukrajinská armáda, když informovala o svém stažení z některých míst.
Maďarský národněkonzervativní premiér Viktor Orbán dnes od prezidenta Republiky srbské Milorada Dodika převzal nejvyšší vyznamenání této entity, která je součástí Bosny a Hercegoviny. Podle agentury DPA šéf maďarské vlády při přijímání Řádu Republiky srbské v Banja Luce kritizoval politiku Západu, který se podle něj vůči Srbům chová nespravedlivě. Loni stejné vyznamenání dostal ruský prezident Vladimir Putin.
Srbský ultranacionalista Dodik je dlouhodobě terčem kritiky kvůli svým výhrůžkám i krokům vedoucím k možnému oddělení Republiky srbské od Bosny a Hercegoviny. DPA připomíná, že se postaral o to, že v této části země nejsou uznávána rozhodnutí ústavního soudu v Sarajevu. On sám neuznává ani autoritu vysokého představitele pro Bosnu Christiana Schmidta. Ten nedávno v reakci na neschopnost politických stran dosáhnout dohody uskutečnil vlastní reformu bosenského volebního zákona, která má zajistit svobodné hlasování, omezit možnost podvodů a přiblížit tak balkánskou zemi k Evropské unii.
Jména více než 50 000 ruských vojáků, kteří padli ve válce na Ukrajině od února 2022, identifikovala ruskojazyčná služba BBC společně s Mediazonou a týmem dobrovolníků na základě otevřených zdrojů. Nejméně 43 % z nich nebylo v době zahájení invaze na Ukrajinu spojeno s armádou. Je však pravděpodobné, že skutečný počet těch, kteří odešli na frontu „z civilu“, může dosahovat až 70 % všech bojových ztrát na ruské straně.
