Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Nejméně dva lidé dnes odpoledne zahynuli při ruském útoku na jihoukrajinské Záporoží. Na telegramu to uvedl šéf Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Ve městě se podle něj i poté ozvaly výbuchy.
Ruský útok podle Fedorova zabil muže a ženu a zranil dalších šest lidí. „Ve středně těžkém stavu jsou devítiletý chlapec a jeho 36letá matka a mladíci ve věku 20 a 22 let. Ve vážném stavu je 55letá žena a 51letý muž,“ uvedl šéf záporožské správy.
Pokud by dostal povolávací rozkaz, je ukrajinský fotbalista Oleksandr Zinčenko připraven narukovat do armády a jít do války s Ruskem. Obránce Arsenalu to prohlásil v rozhovoru s BBC.
„Myslím, že odpověď je naprosto jasná: Šel bych,“ řekl sedmadvacetiletý Zinčenko. Jeden ze zástupců kapitána reprezentace uvedl, že v armádě proti ruské invazi bojuje několik jeho spolužáků ze školy.
Ve válce, kterou na Ukrajině rozpoutala Moskva před více než dvěma roky, padlo přinejmenším přes 50 000 ruských vojáků, zjistila ruská služba BBC a server Mediazona. K bilanci média dospěla na základě informací z otevřených zdrojů, tedy ze zpráv médií, ze hřbitovů, oznámení činitelů či příspěvků příbuzných na sociálních sítích. Skutečný počet zabitých bude zřejmě výrazně vyšší.
Podle odhadů BBC může být skutečný počet padlých až dvojnásobný, tedy kolem 100 000 ruských vojáků, a to bez započtení bojovníků ze separatistických útvarů na východě Ukrajiny. Vojáků z takzvané Doněcké lidové republiky (DNR) a Luhanské lidové republiky (LNR), tedy mezinárodně neuznaných proruských separatistických útvarů, které Moskva nejprve podporovala a poté se je rozhodla anektovat, mohlo podle BBC padnout kolem 23 400. Zabitých na ruské straně tak může být kolem 123 400, píše BBC.
