Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Vyšetřovatelé vyslechli muže zadrženého kvůli útoku nožem na gubernátora Murmanské oblasti Andreje Čibise, uvedl Vyšetřovací výbor. Podle agentury svůj čin vysvětlil tím, že se mu úředník nelíbil, ačkoli se s ním osobně neznal. Svůj čin vysvětlil „hlasem v hlavě“.
Již dříve byl muž trestán za způsobení lehké újmy na zdraví, píše server RBK.
Agentura útočníka nejmenovala, ale podle kanálů Kommersant a Telegram se jednalo o 42letého obyvatele Apatity Alexandra Bydanova, který pracoval jako montér kolejí u ruských železnic.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek a dnes ráno sestřelila v pěti regionech 53 ukrajinských bezpilotních letounů, z toho 44 v Rostovské oblasti. Podle agentury TASS o tom informovalo ministerstvo obrany v Moskvě. Nad Saratovskou, Kurskou, a Belgorodskou oblastí protivzdušná obrana zneškodnila po jednom dronu a nad Krasnodarským krajem šest.
Gubernátor Saratovské oblasti Roman Busargin podle ruského servisu BBC uvedl, že bezpilotní letoun byl sestřelen nad městem Engels, které je vzdálené stovky kilometrů od ukrajinských hranic a u něhož se nachází letecká základna Engels 2. Tam mají ruské vzdušné síly umístěné strategické bombardéry Tu-22 a Tu-95. Z nich Rusko odpaluje obvykle z oblasti Kaspického moře řízené střely proti cílům na Ukrajině.
Ruský vyšetřovací výbor nadále tvrdí, že nedávný teroristický útok v koncertní hale v Krasnogorsku může souviset se „speciálné vojenskou operací“, kterou Rusko už více než dva roky vede proti Ukrajině.
„V telefonu teroristy byly nalezeny snímky osob v maskáčích s ukrajinskou vlajkou na pozadí zničených domů a ukrajinské poštovní známky s obscénním gestem,“ uvedl vyšetřovací výbor. Jeden z podezřelých podle výboru také 24. února, tedy na druhé výročí ruského vpádu na Ukrajinu, na pokyn svého šéfa našel na internetu fotografie vchodů do komplexu, kde se koncertní síň nacházela, a příjezdů k němu. Zaslal mu příslušné snímky obrazovky.
