Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Prezident Petr Pavel dnes přijal na Pražském hradě předsedu rumunského Senátu Nicolaea Ciucu. Jednali spolu o nutnosti další podpory Ukrajiny nebo o spolupráci v energetice.
Rusko prostřednictvím svých tiskových agentur znovu odmítlo, že by je USA s dvoutýdenní předstihem varovaly před útokem na konkrétní koncertní sál. Agentury TASS, RIA Novosti a Interfax dnes synchronně vydaly tvrzení anonymního zdroje „z kompetentního ruského úřadu“, že tvrzení amerických médií, konkrétně listů The New York Times a The Washington Post, „neodpovídají skutečnosti“.
USA sice skutečně informovaly Rusko o teroristické hrozbě, ale „daná informace byla obecná“, citovala z ruských agentur stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Kreml se vyjádřit odmítl, mluvčí ruské diplomacie americké varování zlehčovala.
USA trvají na tom, že jejich varování bylo „konkrétní, včasné a důvěryhodné“, uvedla americká velvyslankyně v Moskvě Lynne Tracyová již v pátečním prohlášení, dodala BBC.
Šéf NATO Stoltenberg dnes nechtěl ohledně svého plánu prozrazovat žádné detaily s tím, že vše se nyní teprve diskutuje. Důležité podle něj je, aby pomoc Ukrajině byla „méně závislá na dobrovolných příspěvcích a více na závazcích NATO“.
Proti Stoltenbergovu plánu už má výhrady Maďarsko, generální tajemník aliance však dnes dával najevo, že se obavy Budapešti podaří překonat. „Ministr zahraničí Péter Szijjártó dal jasně najevo, že nepodpoří žádný návrh NATO, který by zatáhl alianci více do války nebo by znamenal její změnu z obranné na útočnou koalici,“ uvedl již dopoledne na sociální síti X vládní mluvčí Zoltán Kovacs.
„NATO je a zůstane defenzivní aliancí,“ zdůraznil na odpolední tiskové konferenci Stoltenberg. Spojenci jako přátelé Ukrajiny Kyjev v jeho právu bránit se podporují, to ale z NATO „nedělá stranu konfliktu“, poznamenal generální tajemník. Nyní je podle něj celý návrh teprve ve fázi plánování. „Jsem si jistý, že se nám podaří reagovat na obavy, které zmínilo Maďarsko, a najít způsob, jak dosáhnout konsensu,“ dodal.
