Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Ruský vyšetřovací výbor dnes uvedl, že získal důkazy o vazbě mezi pachateli nedávného teroristického útoku v Krasnogorsku u Moskvy a Ukrajinou. Podle vyjádření výboru útočníkům poskytli hotovost a finance v kryptoměně ukrajinští nacionalisté, napsala ruská agentura RIA Novost.
Moskva, která vede na Ukrajině od února 2022 rozsáhlou vojenskou kampaň, už dříve naznačovala, že útočníci byli napojeni na Ukrajinu. K útoku, který si vyžádal nejméně 143 mrtvých, se nicméně opakovaně přihlásila teroristická organizace Islámský stát, Kyjev jakékoliv vazby důrazně popřel.
Rusko dnes v Radě bezpečnosti vetovalo rezoluci, jež měla na další rok prodloužit fungování panelu expertů, kteří dohlížejí na dodržování sankcí OSN proti Severní Koreji. Moskva tak prakticky znemožnila další monitorování dlouhodobých sankcí, které OSN uvalila na KLDR už v roce 2006 kvůli jejím programům jaderných zbraní a balistických střel.
Západ v čele se Spojenými státy tvrdí, že Severní Korea předává Rusku zbraně, které Moskva používá při své agresi na Ukrajině. Moskva i Pchjongjang to popírají. V loňském roce se nicméně obě země zavázaly, že prohloubí vzájemné vojenské vztahy.
Čína se hlasování zdržela, zbývajících 13 členů rady hlasovalo pro rezoluci. Ruský vyslanec v OSN Vasilij Něbenzja před hlasováním Radě bezpečnosti řekl, že západní země se snaží Severní Koreu „zardousit“ a že ve snaze omezit její jaderný program se sankce ukázaly jako „irelevantní“ a „odtržené od reality“.
„Novým šéfem ukrajinské zahraniční rozvědky jsem jmenoval generála Oleha Ivaščenka,“ hlásí prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. „Je to profesionál, který dokonale rozumí zpravodajské činnosti a současným cílům našeho státu. V době války existují naprosto neveřejné záležitosti, které musí služba zajistit rychle a efektivně. Ukrajina musí zvítězit všude tam, kde se Putinův systém pokouší získat výhodu,“ tweetuje.
Jeho předchůdce Oleksandra Lytvynenka přesunul do čela bezpečnostní rady Ukrajiny.
