Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Prezident Petr Pavel pokládá dlouhodobě za důležité mít v Rusku zastoupení na úrovni velvyslance. Novinářům po dnešní návštěvě Bezpečnostní informační služby (BIS) řekl, že by bylo možné vyslání velvyslance připravovat a přikročit k němu ve vhodnější situaci. Podle šéfa kontrarozvědky Michala Koudelky je nejpodstatnější, že se v poslední době výrazně snížil rozsah ruského diplomatického zastoupení v tuzemsku. Varování před ruskými aktivitami dlouhodobě patří mezi klíčové pasáže veřejných částí výročních zpráv BIS.
Ukrajinské tajné služby napomáhaly teroristickému útoku na koncertní síň v Krasnogorsku na okraji Moskvy, kde minulý pátek přišlo o život 139 lidí, prohlásil dnes šéf ruské tajné služby FSB Alexandr Bortnikov podle ruské státní agentury RIA Novosti. Bortnikov svá tvrzení nepodpořil žádnými důkazy. Ukrajina účast popřela, k útoku se přihlásila teroristická organizace Islámský stát.
Po teroristickém útoku na předměstí Moskvy, při kterém na konci minulého týdne zahynulo nejméně 139 lidí, začali ruští zákonodárci volat po obnově trestu smrti, který není v Rusku už téměř tři desetiletí uplatňován. Ústavní soud se k této věci odmítl vyjádřit, protože ji může zanedlouho posuzovat, uvedla ruská média.
Zasedání Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, začalo minutou ticha k uctění památky obětí teroristického útoku. Poté vůdci dvou poslaneckých klubů vyzvali ke zrušení moratoria na trest smrti.
„Dnes nemůže být pro tyto šmejdy (pachatele útoku) jiný trest než trest smrti,“ prohlásil Leonid Sluckij, nástupce zesnulého vůdce ruských nacionalistů Vladimira Žirinovského v čele Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR).
