Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Maďarský ministr Péter Szijjártó uvedli, že se k plánu nepřipojí a nebudou Ukrajině dodávat žádné zbraně. „Myslíme, že konflikt nemá vojenské řešení,“ řekl za slovenskou vládu Blanár. Zdůraznil ale, že jeho země bude Ukrajině pomáhat humanitárně. Poděkoval také partnerům z V4 za příspěvek ke vzdušné ochraně Slovenska, neboť podle Blanára Slovensko vše, co mělo, poslalo právě na Ukrajinu.
„Naše pozice je také známá a není důvod ji měnit. Maďarsko neposílalo a nebude posílat žádné zbraně na Ukrajinu. Nebudeme se přidávat k žádným iniciativám, které dodávají zbraně na Ukrajinu,“ poznamenal Szijjártó. Odmítl také společně s Blanárem jakékoli zapojení vojáků v napadené zemi. Zároveň ale podle Szijjártóa Maďarsko kooperuje v největší humanitární operaci v dějinách země.
Podpora voličů ruského prezidenta Vladimira Putina v letošních prezidentských volbách byla nebývalá, prohlásila dnes šéfka ústřední ruské volební komise Ella Pamfilovová poté, co současného šéfa Kremlu oficiálně prohlásila za vítěze voleb. Putinovo vítězství se ziskem 87,28 procenta po sečtení všech hlasů už ruská volební komise ohlásila v pondělí.
Pamfilovová nicméně tvrdí, že Putin letos zvítězil s ještě větší převahou než v posledních volbách v roce 2018. Pro Putina letos podle ní hlasovalo přes 76 milionů voličů. „V porovnání s poměrně úspěšným rokem 2018, kdy ještě nebyla taková rozsáhlá hrozba, jako je nyní, vzrostl počet našich voličů s velmi výrazným občanským postojem o 20 milionů. To je nebývalé,“ sdělila šéfka ústřední komise.
Ruská opozice a řada nezávislých médií tvrdí, že velká část Putinových hlasů byla zfalšována. Západ ruské volby označil za nesvobodné a odsoudil mimo jiné skutečnost, že Moskva vypsala hlasování i na Ruskem okupovaných ukrajinských územích.
Ruská agrese proti Ukrajině je porušením mezinárodního práva, shodli se podle Lipavského ministři zahraničí zemí V4. Je podle něj nutné zvýšit pomoc.
Polsko k české iniciativě na zajištění munice pro Ukrajinu v zemích mimo EU přispěje nejen finančně, ale také logisticky, oznámil ministr Sikorski.
