Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Ukrajina obdržela prvních 4,5 miliardy eur (114 miliard Kč) z překlenovacího programu finanční pomoci od Evropské unie. Po dnešní schůzce s předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou v Bruselu to na síti X oznámil ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Peníze mají zmírnit důsledky ruské vojenské invaze, které se Ukrajina brání už déle než dva roky.
Během třídenních ruských prezidentských voleb protivzdušná obrana zničila 419 dronů a 67 raket, uvedl dnes podle agentur ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Z útoků obvinil sousední Ukrajinu, která se už přes dva roky brání ruské vojenské agresi. Rusové vybírali hlavu státu od pátku do neděle, podle všeobecného očekávání ve volbách zvítězil současný a dlouholetý šéf Kremlu Vladimir Putin.
Šojgu dnes podle ruských agentur TASS a Interfax na zasedání rady svého resortu obvinil Ukrajinu ze snahy narušit volební dění v Rusku a na ukrajinském území, které ruská armáda okupuje a Moskva se je rozhodla v roce 2022 anektovat. „Odehrávalo se cílené ostřelování volebních míst a státních institucí, kde se nacházeli výhradně civilisté,“ prohlásil Šojgu, podle něhož ruská armáda posílila ochranu objektů i systém protivzdušné obrany.
Ruské úřady dnes hlásily další ukrajinské útoky ukrajinských střel a bezpilotních letounů na Belgorodskou, Kurskou a Voroněžskou oblast, které sousedí s Ukrajinou. V Belgorodské oblasti zemřel jeden člověk poté, co jeho automobil zasáhly úlomky sestřelených vzdušných cílů, uvedl gubernátor regionu Vjačeslav Gladkov. I dnes se podle ruského ministerstva obrany Belgorodská oblast stala terčem palby z raketometů RM-70 Vampire české výroby.
Gladkov v úterý informoval o plánované evakuaci asi 9000 dětí z některých částí regionu a dnes ohlásil začátek mimořádných prázdnin. Ruský prezident Vladimir Putin dnes podle Reuters na setkání s aktivisty v Kremlu ujišťoval, že Rusko zajistí bezpečnost Belgorodu i dalších příhraničních regionů.
