18°C
5000 korun pro uprchlíky z Ukrajiny schváleno! Zeman podepsal i volný přístup na trh práce
Uprchlíci z Ukrajiny budou mít snazší přístup na pracovní trh. Pracovat budou moci bez pracovního povolení a zaměstnání získají bez překážek. Jejich děti budou moci začít chodit do dětských skupin. Uprchlíci také získají peněžní příspěvek, tzv. humanitární dávku, 5000 korun, a to i opakovaně. Návrh zákona, který toto vše předpokládá, ve čtvrtek schválil Senát. A spěšně ho podepsal týž den i prezident Zeman.
Ukrajinci s vízem dočasné ochrany budou mít ohledně zaměstnání stejná práva jako cizinci s trvalým pobytem. Zaměstnavatelé nebudou muset prokazovat, že na danou pozici neúspěšně hledali tuzemského uchazeče. Uprchlíci budou moci získat postavení uchazeče o zaměstnání včetně nabídek rekvalifikace a poradenství.
„Tato úprava umožní úřadu práce aktivně napomáhat v začleňování těchto osob na tuzemský trh práce,“ řekl senátorům ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), který zastupoval ministra práce Mariana Jurečku (KDU-ČSL).
Ukrajincům, kteří získají dočasnou ochranu, stát vyplatí prakticky automaticky humanitární dávku 5000 korun. Peníze mají pokrýt základní životní potřeby. Pokud budou jejich příjmové a majetkové poměry nadále horší, budou moci o dávku opět požádat. Vyplácela by se nejdéle dalších pět měsíců.
Děti uprchlíků budou moci chodit do dětských skupin a na jejich místa bude přispívat stát. Zřizovatel dětské skupiny bude moci žádat o příspěvek na její provoz i po 31. lednu, což je jinak ze zákona nejzazší termín. Děti by mohly navštěvovat i firemní skupiny, které se nyní mohou starat jen o potomky svých zaměstnanců. Opatření má přispět k integraci příchozích dětí i dospělých, kteří budou moci začít pracovat. Návrh zákona navíc ulehčí běžencům prokazování kvalifikace pro práci v dětských skupinách.
K sociálním službám budou mít uprchlíci s dočasnou ochranou přístup za standardních podmínek. Pokud na jejich úhrady nebudou mít peníze, náklady ponese podle předlohy stát. V sociálních službách budou moci běženci pracovat určitou dobu jen na základě čestného prohlášení, bez doložení potřebné kvalifikace.
Příspěvek pro domácnosti nedořešen
Domácnosti, které ubytují uprchlíky, by rovněž mohly dostat peněžitý příspěvek. Zatím se počítá se 3000 Kč na osobu a měsíc, nejvýše však 9000 korun za měsíc.
Pro státní příspěvek domácnostem, kteří u sebe uprchlíky ubytují, dává předloha jen zákonný podklad. Podrobnosti, jako jsou podmínky vyplácení a výše dotace, má stanovit vláda nařízením.
Příspěvek nemá podléhat zdanění a bude osvobozen podle zákona o daních z příjmů. Poskytovatelé ubytování, které ale nebude smět být v ubytovacím zařízení, nebudou muset podávat daňové přiznání, uvedl předseda ústavně právního výboru Tomáš Goláň (SEN21).
Peníze bude vyplácet krajská pobočka Úřadu práce a žadatel uvede v žádosti, jak chce příspěvek vyplatit. Příspěvek nebude možné posílat do zahraničí. Zákon má začít platit dnem vyhlášení a jeho účinnost skončí 31. března příštího roku.
Až 650 českých vojáků zamíří na Slovensko?
Senát také schválil vyslání až 650 českých vojáků do nové dvoutisícové jednotky Severoatlantické aliance na Slovensku. Cílem je posílit obranyschopnost v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Čeští vojáci mají velet mnohonárodní jednotce, v níž budou i vojáci z Německa, Polska, Slovinska, Nizozemska a USA. Misi dnes podpořilo 61 ze 64 přítomných senátorů. Sněmovna by měla souhlas dodat příští týden.
„Vyslání našich vojáků na Slovensko je opravdu velmi silné politické gesto, které vyjadřuje nezpochybnitelným způsobem naši ochotu naplňovat závazek kolektivní obrany v rámci NATO,“ řekl senátorům ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Podle něj v bojovém uskupení na Slovensku budou také vojáci z Německa, Polska, Slovinska, Nizozemska a USA.
Česká armáda kromě velení a spojení vyšle do uskupení mechanizovanou jednotku, vojenskou policii a postará se o logistické zabezpečení. Podobné jednotky NATO budou i v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku, připomenul ministr.
16:42
Dnes
„Austrálie připravuje nový balíček pomoci ve výši 100 milionů dolarů pro Ukrajinu. Polovina prostředků bude použita na systémy protiraketové obrany. Více než 30 milionů dolarů na bezpilotní letouny v rámci koalice proti dronům,“ avizuje a děkuje ukrajinský premiér Denys Šmyhal.
16:04
Dnes
Americké tajné služby dospěly k závěru, že ruský prezident Vladimir Putin pravděpodobně přímo nenařídil zabít předáka ruské opozice Alexeje Navalného. Uvedl to dnes americký deník The Wall Street Journal.
Deník s odvoláním na nejmenované osoby obeznámené s případem píše, že americké tajné služby se kloní k názoru, že Putin zřejmě nenařídil Navalného zabít. Podle něj na tom panuje široká shoda uvnitř zpravodajské komunity, včetně americké Ústřední zpravodajské služby (CIA).
Washington však podle deníku nezbavuje hlavu ruského státu celkové odpovědnosti za Navalného smrt vzhledem k tomu, že opozičník byl léta terčem útoků ruských úřadů a byl uvězněn na základě obvinění, která Západ označil za politicky motivovaná. V roce 2020 byl navíc otráven nervově paralytickou látkou. Kreml popírá, že by se na otravě z roku 2020 podílel stát.
15:44
Dnes
Basmanský soud v Moskvě uvalil vazbu na dvanáctého obviněného v případu teroristického útoku v Crocus City Hall - občana Tádžikistánu Džumachona Kurbonova, informuje zpravodaj agentury TASS.
Kurbonov bude ve vazbě do 22. května. Projednání žádosti vyšetřování proběhlo v neveřejném režimu. Podle oznámených materiálů Kurbonov žil a pracoval v Rusku nelegálně, bydlel v jedné z ubytoven v Moskvě. Rozhodnutí soudu zatím nenabylo právní moci a lze se proti němu odvolat k odvolací instanci.
Fischer: Hrozba pro Evropu je reálná
Předseda senátního výboru pro obranu Pavel Fischer (nezávislý) vybídl vládu k posílení české vojenské přítomnosti v Pobaltí a v Polsku. „Hrozba je totiž reálná, na Ukrajině se bojuje také o podobu evropského kontinentu,“ uvedl Fischer. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) už 200 českých vojáků působí v Pobaltí, kde od dubna bude opět pomáhat chránit vzdušný prostor pětice českých stíhacích letounů Gripen.
Vláda již dříve zároveň rozhodla, že aliance může kdekoli na svém území nasadit 180 chemických specialistů a 400 příslušníků 4. brigády rychlého nasazení, kteří byli vyčleněni pro síly velmi rychlé reakce NATO.
Schválený mandát pro slovenskou misi umožňuje vyslat až 650 vojáků v období až do 30. června 2023. Černochová již dříve uvedla, že do alianční jednotky odjede asi 400 vojáků, zbytek mandátu je určen jako rezerva pro střídání vojáků.
Pod jednotku, která bude ve vojenském obvodu Lešť na Zvolensku, bude patřit také 50 vojáků, kteří vybudovali a provozují humanitární základnu pro ukrajinské uprchlíky u obce Jamník nedaleko Liptovského Mikuláše. Celkové náklady na mandát mají činit asi 540 milionů korun.
Proti slovenské misi české armády ze senátorů hlasoval pouze bývalý komunista Jaroslav Doubrava (za Severočechy.cz), který je znám svými proruskými aktivitami a podporou kroků ruského prezidenta Vladimira Putina. Lumír Kantor (KDU-ČSL) a David Smoljak (STAN) se při hlasování zdrželi. Smoljak následně uvedl, že se při hlasování zmýlil a že vyslání vojáků na Slovensko podporuje.
Video Epicentrum - Andrej Poleščuk
Video se připravuje ...
Témata:
Související
