Putin válku prohraje, neudrží svou pozici, populisté na Západě oslabí a demokracie dostane další šanci. To jsou prognózy renomovaného amerického politologa Francise Fukuyamy, který soudí, že se Západ nad rámec zbrojní pomoci nemusí, dokonce nesmí, víc zapojovat. Porážce Ruska podle něj napovídá mimo jiné naprosto demoralizovaná armáda.
Fukuyama proslul jako geopolitický optimista díky své knize Konec dějin a poslední člověk (1992). V nadějné době po pádu Berlínské zdi argumentoval, že západní, liberální demokracie triumfovala, prosadí se i v Rusku a posléze po celém světě. Koncem dějin myslel moment, kdy lidstvo dosáhne tohoto vrcholu společenského uspořádání, skončí zápas různých ideologií. Jeho teze pak víceméně vyvrátil vzestup Číny a Vladimira Putina, ale i populistů v západních zemích.
Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš souhlasí s prezidentem Petrem Pavlem, že by bylo vhodné vyvíjet tlak na Izrael, aby přehodnotil plány na dobytí města Gaza. Na předvolební akci v Turnově dnes ČTK řekl, že v řešení konfliktu v Pásmu Gazy, ale i na Ukrajině by měla hrát větší roli Visegrádská skupina (V4 - ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Na další předvolební akci v Semilech na dotaz z jednoho přítomných uvedl, že i česká vláda by měla být aktivnější.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Polska, Rumunska a Estonska Ruskem nejsou podle senátního zahraničního výboru oddělené incidenty, ale širší kampaň Ruska. Rusko usiluje o destabilizaci členských států NATO a eskalaci bezpečnostních hrozeb, proto za následky svých provokací ponese plnou odpovědnost. Dnes se na tom usnesl senátní výbor pro zahraniční věci, když na uzavřeném jednání s vyloučením veřejnosti projednával například situaci na ukrajinském bojišti nebo zprávu o ruských dronech nad Polskem. S výsledkem novináře seznámil předseda výboru Pavel Fischer (za TOP 09).
Senátoři si k dnešnímu jednání přizvali zástupce ministerstva obrany, generálního štábu a Vojenského zpravodajství.
Komisař pro obranu Andrius Kubilius na pátek svolal jednání o takzvané zdi proti dronům podél celé východní hranice Evropské unie. On-line schůzky se zúčastní zástupci sedmi zemí v první linii - Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska, Polska, Rumunska a Bulharska - a pozvána byla rovněž Ukrajina, uvedl mluvčí Evropské komise (EK). Jednání je reakcí na sérii narušení unijního vzdušného prostoru ruskými letouny a drony.
„Jde o konkrétní krok navazující na slova předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, související i s nedávnými útoky v Rumunsku a v Polsku,“ uvedl mluvčí Thomas Regnier. Šéfka unijní exekutivy ve svém projevu o stavu EU na začátku září podpořila požadavky na vytvoření zdi proti dronům podporované Unií a prohlásila, že Evropská unie musí „vyslyšet výzvy pobaltských přátel“ ohledně ochrany východních hranic bloku.
Zobrazit celý online
Předtím v 80. letech patřil k vlivným neokonzervativcům, podílel se na formulaci Reaganovy doktríny spočívající v podpoře antikomunismu všude ve světě. V 90. letech se však s těmito pravicovými kruhy rozešel. Třebaže považoval za důležité sesadit iráckého diktátora Saddáma Husajna, kontroverzní americkou invazi roku 2003 silně odsuzoval.
Ohledně války na Ukrajině je zase optimistou, jak píše v článku na webu svého projektu American Purpose.