ONLINE: Členka britské královské rodiny na návštěvě Ukrajiny, setkala se ze Zelenským a jeho ženou

Rusko zahájilo trestní stíhání více než 50 politiků a úředníků z Česka, Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska kvůli odstraňování sovětských pomníků, tvrdí ruský zpravodajský kanál SHOT, který se odkazuje na své nejmenované zdroje. Z českých politiků začaly podle těchto informací ruské úřady stíhat starostu městské části Praha 6 Jakuba Stárka a jeho předchůdce Ondřeje Koláře kvůli odstranění sochy maršála Koněva v pražské Bubenči v roce 2020.

Na zprávu ruského kanálu upozornil portál iDNES, který zároveň citoval Kolářovo vyjádření: „Těší mne, že jsem v dobré společnosti, a motivuje mě to do další práce.“

Článek ruského zákoníku, na němž se zakládá trestní stíhání, předpokládá až pětiletý trest odnětí svobody. Kromě Koláře a Stárka jsou mezi stíhanými také estonský ministr vnitra Lauri Läänemets, bývalý lotyšský ministr hospodářství Jánis Vitenbergs nebo předseda obraného výboru lotyšského parlamentu Juris Rancáns.

Další smrt vysokého manažera v Rusku: „S hlubokou lítostí vám oznamujeme, že ve věku 54 let předčasně zemřel Vitalij Vladimirovič Robertus, viceprezident společnosti,“ oznámil ruský ropný gigant Lukoil podle agentury TASS.

Robertus začal pracovat ve společnosti Lukoil hned po ukončení studia jako ekonom. „Za 30 let práce v Lukoilu si získal respekt kolegů nejen ve společnosti, ale i v celém odvětví. Za své úspěchy při rozvoji národního palivoenergetického komplexu byl oceněn státními a resortními vyznamenáními,“ uvádí se v tiskové zprávě. Také byl vášnivým fandou modelového létání.

Je to třetí úmrtí v čele společnosti v nedávné době. Koncem října zemřel předseda správní rady Vladimir Nekrasov (†66) - rok poté, co se jeho předchůdce Ravil Maganov zabil pádem z okna nemocnice.

V Kyjevě vytvořili pamětní zeď s fotografiemi vojáků padlých ve válce na Ukrajině. Podívejte se na nové snímky.

Podívejte se na další nové snímky z ukrajinského města Kryvyj Rih, kde dnes zaútočili Rusové.

Poslanci Evropského parlamentu v dnešní debatě naléhali na navrácení tisíců dětí odvlečených z okupované části Ukrajiny do Ruska a vyzývali k potrestání pachatelů těchto činů, kvůli kterým Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu před rokem vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina. V debatě zazněly i výzvy ke zpřísnění sankcí proti Rusku, aby agresora skutečně bolely, a označení ruského počínání na okupovaném území za genocidu. Z převládajícího tónu se vymykalo jen vystoupení jednoho z nezařazených poslanců, který kroky Moskvy hájil.

Česká poslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) do jednacího sálu přivedla ukrajinskou ženu a její dceru, která deportaci sama zažila, než se jí podařilo - na třetí pokus – vrátit se domů. „Ukrajina teď potřebuje naše zbraně, aby se ubránila ruské přesile. To je pro dnešek. Ale nesmíme zapomenout na ukrajinské děti, protože to je budoucnost,“ prohlásila Šojdrová, které své vystoupení zakončila zvoláním: „Sláva Ukrajině! Pravda a láska zvítězí!“

Ukrajinská tajná služba SBU v noci na dnešek zaútočila na tři ruské ropné rafinerie, uvedla agentura Unian s odkazem na své zdroje. Jedná se o zařízení v Rjazani, jehož zásah dříve potvrdily ruské úřady, v Kiriši v Leningradské oblasti a v Kstovu v Novgorodské oblasti. Další útoky směřovaly na leteckou základnu a vojenské letiště ve Voroněžské oblasti, uvedly zdroje.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k 13. březnu, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Ukrajina plánuje mobilizovat půl milionu lidí, z nichž 330 000 nahradí vyčerpaný vojenský personál v první linii,  napsaly noviny Financial Times s odvoláním na ukrajinské ministerstvo obrany. Zbývající rekruti nahradí ztráty a uspokojí další vojenské potřeby v závislosti na situaci na bojišti, řeklo ministerstvo.

V Berlíně se v pátek uskuteční summit mezi Polskem, Německem a Francií, oznámil podle agentury AFP polský premiér Donald Tusk po úterní návštěvě Spojených států. Hlavním tématem jednání bude podle něj podpora bránící se Ukrajiny v souvislosti s tím, že v americkém Kongresu je zatím blokována další pomoc USA této zemi.

„My (Polsko a USA; pozn. ČTK) jednáme jako pravděpodobně dvě země, které se nejvíce podílejí na pomoci Ukrajině během války,“ řekl premiér veřejnoprávní stanici TVP po setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem. „Hovoříme o tom, jak projít tímto kritickým okamžikem – kritickým proto, že Sněmovna reprezentantů zde v USA stále neuvolnila finanční pomoc,“ dodal.

Podívejte se na aktuální snímky z ukrajinského města Kryvyj Rih.

Toto jsou aktuální snímky z města Sumy, kde útočili Rusové. Záchranáři se snaží vyprostit lidi ze sutin budov.