ONLINE: Členka britské královské rodiny na návštěvě Ukrajiny, setkala se ze Zelenským a jeho ženou

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v albánské metropoli Tiraně společně s albánským premiérem Edim Ramou zahájil dvoudenní summit Ukrajiny a zemí západního Balkánu. Cílem setkání je povzbudit země jihovýchodní Evropy k větší podpoře Ukrajiny v době, kdy sílí známky únavy z dvouleté plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu. Zelenskyj se zajímal také o možnosti spolupráce ve zbrojním průmyslu se zeměmi regionu. Zdůraznil dále, že všechny země si stejnou měrou zaslouží být součástí evropských a euroatlantických struktur.

Ukrajinský prezident, který do Tirany přicestoval už v úterý před půlnocí ze Saúdské Arábie, dnes na platformě X označil albánského premiéra Ramu za „neochvějného přítele Ukrajiny“. Dodal, že v Tiraně bude jednat o obranné a politické spolupráci, podpoře mírovému plánu pro Ukrajinu a o bezpečnostních dohodách. „Navrhnu podporu úsilí Ukrajiny o dosažení spravedlivého a trvalého míru a také uspořádání Světového mírového summitu ve Švýcarsku,“ uvedl Zelenskyj.

Země západního Balkánu a Ukrajina si zaslouží být členy Evropské unie a NATO, řekl ukrajinský prezident podle AP v projevu na summitu. „Evropská unie a NATO poskytly Evropě nejdelší a nejspolehlivější období bezpečí a hospodářského rozvoje a my všichni si stejnou měrou zasloužíme být součástí evropských a euroatlantických společenství,“ cituje AP Zelenského. Ten také řekl, že Kyjev chce, aby „mezinárodní právo a globální stabilita byly založeny na opravdu mnohostranných a transparentních procesech“.

Galerie Rudolfinum dnes otevírá expozici s názvem Unexpected ukrajinské umělkyně Žanny Kadyrovové, která skrz soubor instalací, soch, videí, fotografií a objektů vypráví svůj příběh ve válce. Umělkyně v instalacích využívá například i dlaždice polámané po dopadu střel nebo plechy proražené šrapnelem při ruské invazi na Ukrajinu. Výstavu si mohou zájemci prohlédnout do 30. června a vstup je zdarma. Jde o první výstavu, která se koná s Julií Baileyovou v pozici ředitelky galerie.

„Ukrajina je země ve vašem sousedství, máme historicky mnoho společného a doufám, že moje zkušenost návštěvníky zaujme,“ řekla Kadyrovová. Uvedla, že po začátku války stála tváří v tvář pocitu zbytečnosti, jak může být umělkyní, když je v její vlasti invaze. Pro Kadyrovovou bylo jediným východiskem z této situace mluvit o životě, kultuře a válce na Ukrajině.

Mimo instalace z válkou poničených materiálů jsou součástí výstavy také obrazy rostlin spolu s živými pokojovými rostlinami, které s sebou Kadyrovová přivezla z Ukrajiny.

Mluvčí Alexeje Navalného Kira Jarmyšová sdílela projev Julije Navalné v Evropském parlamentu: „Putinovi nemůžete ublížit další rezolucí nebo dalším souborem sankcí, který se nijak neliší od těch předchozích. Nemůžete ho porazit tím, že si budete myslet, že je to zásadový člověk, který má morálku a pravidla. Nemáte co do činění s politikem, ale s krvavým mafiánem. Putin je vůdce organizovaného zločineckého gangu. Patří k němu traviči a vrazi, ale to všechno jsou jen loutky. Nejdůležitější jsou lidé blízcí Putinovi, jeho přátelé, spolupracovníci a držitelé mafiánských peněz,“ apeluje vdova na europoslance. 

Zdůraznila, jak její muž čelil režimnímu útlaku, ovšem vždy nacházel nápadité, inovativní cesty. „Politickou inovací tady je aplikovat metody boje s organizovaným zločinem. Žádné diplomatické nóty, nýbrž vyšetřování finančních machinací, hledání mafiánských kumpánů ve vašich zemích, diskrétních právníků a finančníků, kteří Putinovi a jeho přátelům pomáhají schovávat peníze,“ dodává Navalná.

V 94 letech zemřel poslední premiér Sovětského svazu. „Odešel úžasný a bystrý člověk - Nikolaj Ivanovič Ryžkov," ohlásila šéfka horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková. „Člověk jedné epochy. Člověk jedinečného osudu a státník jedinečného rozsahu. A velká duše," napsala na svém kanálu na Telegramu.

Narodil se 28. 9. 1929 na Donbase ruským rodičům. Kariéru začínal jako svářeč, v 70. letech už byl náměstkem ministra těžkého strojírenství. V Ústředním výboru Komunistické strany Sovětského svazu zasedal od roku 1981. Radě ministrů předsedal v letech 1985-1991. Aktivní v politice byl nadále - poslanec dumy 1995-2003, posléze až do smrti senátor.