ONLINE: Členka britské královské rodiny na návštěvě Ukrajiny, setkala se ze Zelenským a jeho ženou

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba hovořil se svým americkým protějškem Anthony Blinkenem. „Vážím si jeho osobního úsilí zajistit trvalou americkou a globální podporu Ukrajině. Těžké zbraně jsou na prvním místě naší agendy a další za ními míří,“ napsal Kuleba na twitteru.

Spoke with @SecBlinken. I value his personal efforts to ensure a sustained U.S. and global support for Ukraine. Heavy weapons on top of our agenda, and more are coming our way. Ukraine and the U.S. work hand in hand to deliver our food exports despite Russia’s reckless blockade.

— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) May 27, 2022

Ceny ropy se dnes pohybují oběma směry, za celý týden by ale měly stoupnout. Podporuje je vyhlídka na napjatý trh kvůli rostoucí spotřebě benzinu v létě ve Spojených státech a také kvůli možnosti zavedení embarga na ruskou ropu ze strany Evropské unie.

USA uvalily nové sankce na dvě ruské banky.

Nejvíc uprchlíků stále míří do Polska. Začátkem března jich na hranici denně přicházelo kolem 100 000, v květnu jich bylo denně 20 000. V Polsku se u tamních úřadů zaregistrovalo 1,1 milionu Ukrajinců, přičemž 94 procent z nich jsou ženy a děti.

Další mluvčí úřadu Olga Sarradová sdělila, že přibývá opakovaných přechodů hranice, kdy se lidé na Ukrajinu vracejí, aby se sešli s rodinami, a zase míří zpět do Polska.

Japonsko zavede pobídky pro podniky, které zaměstnají ukrajinské utečence. Na jednoho zaměstnance firma může získat až 600 000 jenů (109 000 Kč). Dnes to podle agentury Kjódó oznámilo japonské ministerstvo práce. Opatření vstoupí v platnost v pondělí, peníze vláda uvolní z existujících grantových programů.

Čínské úřady se rozhodly uzavřít letiště pro desítky letadel ruských leteckých společností. Jak dnes informoval zpravodajský server The Moscow Times, zákaz se vztahuje na letouny amerického výrobce Boeing, které nebudou moci přistávat na čínských letištích. Čína tak nadále v tichosti dodržuje západní sankce uvalené na Rusko po jeho invazi na Ukrajinu, dodává list. 

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) má informace, že téměř tři miliony ukrajinských uprchlíků odešly ze zemí sousedících s Ukrajinou do evropských států, jež s Ukrajinou hranice nesdílí.

Podle úřadu OSN od 24. února, kdy Rusko zahájilo boje proti Ukrajině, odešlo do zahraničí 6,6 milionu Ukrajinců a 3,5 milionu z nich zamířilo do Polska.

„Dnes, 27. května, asi ve 14 hodin, sestřelila stíhačka MiG-29 Vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny na obloze Chersonské oblasti ruskou stíhačku Su-35, která lovila ukrajinské útočné letouny,“ napsalo na facebooku ukrajinské letectvo.

Ukrajinská policie odhalila obyvatele Lvova, který v dubnu pomáhal Rusům korigovat raketové útoky, při kterých zemřeli čtyři lidé a další čtyři byli zranění. Informovala o tom agentura Unian.

Ruský a běloruský tým se nebude moci účastnit ani příštího mistrovství světa, rozhodla mezinárodní hokejová asociace.

Intenzivní boje zuří ve městě Bachmut.

Bývalý šéf ukrajinského Ústavního soudu Alexander Tupycký, obžalovaný ze spáchání řady trestných činů, byl zařazen na mezinárodní seznam hledaných. Podle Ukrinformu nezákonně opustil území válčící Ukrajiny a nyní by se měl nacházet v Rakousku. 

Rusko plánuje v nadcházející sezoně vyvézt 50 milionů tun obilí, což je výrazně více než za období, které končí 30. června. Na fóru exportérů obilovin to dnes řekl ruský ministr zemědělství Dmitrij Patrušev. OSN varovala, že blokáda ukrajinských přístavů ruskou černomořskou flotilou může vyvolat celosvětovou potravinovou krizi.

„V letošní sezoně (2021-2022) jsme už vyvezli 35 milionů tun obilí, z toho 28,5 milionu tun pšenice. Do konce pěstitelského roku (30. června) chceme vyvézt 37 milionů tun obilí,“ řekl Patrušev, kterého citovala agentura AFP.

Kritici ruského prezidenta Vladimira Putina, bývalí vrcholní politici, odborníci, novináři či obhájci lidských práv se dnes v Litvě sešli na tajné konferenci o tom, jak ruskou invazi na Ukrajinu využít k Putinově sesazení. Dnes o tom informoval německý bulvární deník Bild, který tvrdí, že je přímo na místě setkání a že konferenci svolal litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis.

„Brutální válkou proti Ukrajině zašel Putin příliš daleko. Za jeho velikášství musely od počátku války zaplatit svým životem již desítky tisíc Rusů. Když od něj Rusko neosvobodíme hned, tak kdy?“ citoval Bild jednoho z účastníků dvoudenní konference. Tématem je takzvaná deputinizace, která je analogií k denacifikaci, kterou Kreml zdůvodňuje vojenský vpád na Ukrajinu.

Lukašenkův režim podle Varšavy pokračuje v útocích na polsko-běloruskou hranici s využitím migrantů z Blízkého východu.

Spojené státy dodaly Ukrajině 23 800 tun zbraní, mezi nimi 23 942 protitankových řízených střel, 1033 protiletadlových raketových systémů, 90 houfnic, 19 473 dělostřeleckých granátů, 9 vrtulníků, 7888 útočných pušek a 60 milionů nábojů. 

Rusko hledá název pro „nový“ McDonald. Mezi návrhy jsou podle Unianu například Zábavně a chutně nebo Jen tak. 

Rusko už proti Ukrajině použilo 2400 raket, řekl prezident Zelenskyj.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba řekl, že jediná cesta k bezpečnosti v Evropě je rozšíření EU na Balkán a východ. 

Severodoněcké úřady připravují evakuační trasy, ale doufají, že Rusové město nedobijí.

Slovensko podepsalo nové kontrakty na dodávky zemního plynu, kterými postupně sníží závislost na dodávkách suroviny z Ruska asi o dvě třetiny. Ministr hospodářství Richard Sulík dnes novinářům řekl, že země má zajištěny dodávky plynu do konce roku 2023.

„Od 1. června bude realita taková, že jsme snížili závislost na ruském plynu o 65 procent. Ruský plyn budeme ovšem dál nakupovat, abychom co nejvíce naplnili zásobníky. Žádný plyn nenakupujeme dráž než ten z Ruska,“ řekl Sulík.

Britská ministryně zahraničí Liz Trussová považuje za důležité vytvořit Marshallův plán pro Ukrajinu. Také je podle ní nutné chránit okraje Evropy včetně například Balkánu.

Podle první nezávislé zprávy o údajné genocidě páchané ruskými vojsky na Ukrajině existuje dostatek důkazů pro závěr, že Rusko na Ukrajině páchá zvěrstva, jejichž cílem je zničit ukrajinský lid.

Více než 30 předních právních vědců a odborníků na genocidu podepsalo zprávu, která obviňuje ruský stát z porušení několika článků Úmluvy OSN o genocidě, uvádí CNN.

Zpráva varuje, že na Ukrajině hrozí vážné a bezprostřední nebezpečí genocidy, a je doplněna dlouhým seznamem důkazů včetně příkladů masového zabíjení civilistů, násilných deportací a dehumanizující protiukrajinské rétoriky používané vrcholnými ruskými představiteli.

Kuřecí maso v poslední době zdražuje po celém světě, vliv na to má více faktorů – válka na Ukrajině, ptačí chřipka a obecně vysoká inflace. Kuřecí je nejčastěji konzumovaným masem na světě, spotřebitelé od New Yorku přes Prahu až po Singapur ale zjišťují, že je dražší, než bývalo. Informuje o tom dnes agentura Bloomberg.

Kreml obvinil Ukrajinu z toho, že mírové rozhovory mezi oběma zeměmi zamrzly. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl: „Ukrajinské vedení neustále vydává rozporuplná prohlášení. To nám neumožňuje plně pochopit, co ukrajinská strana chce.“