ONLINE: Po útoku na Kyjev chtějí zvýšit tlak na Putina. „Nechce řešení,“ tvrdí Němci

Ukrajinci mohou začít podávat žádosti o odškodnění za ztráty, které utrpěli při ruské invazi do své země. Na mezinárodní konferenci v Haagu týkající se obnovy spravedlnosti na Ukrajině to dnes oznámil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Registr se bude v první fázi týkat nemovitostí, později by se měl rozšířit i na další škody, uvedl Kuleba podle agentury Reuters.

Republikánský předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson o víkendu nastínil svůj plán pro schválení nových prostředků na podporu Ukrajiny, jejichž vyčlenění několik týdnů blokuje. V televizním rozhovoru zmínil několik požadavků včetně zvrácení nedávného rozhodnutí vlády pozastavit schvalování nových terminálů na vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG).

„Až se vrátíme... budeme navrhovat (legislativní) produkt, ale budou v něm důležité inovace,“ řekl Johnson televizi Fox News. Odkazoval při tom na aktuální velikonoční prázdniny, po nichž se američtí zákonodárci vrátí do Kongresu na začátku příštího týdne. Podle deníku The New York Times (NYT) se nyní rýsuje scénář, že by balík s dodatečnou pomocí Kyjevu mohl projít do několika týdnů.

Ruská tajná služba FSB dnes uvedla, že odhalila výbušniny v zásilce pravoslavných ikon, které měly původ na Ukrajině a do Ruska měly být dovezeny přes státy Evropské unie. Informovala o tom dnes ruská státní agentura TASS. Informace nebylo možné nezávisle ověřit.

Podle FSB byl údajný kontraband odhalen na hraničním přechodu Ubylinka z Lotyšska do Ruska. Z Ukrajiny putoval do Ruska přes Rumunsko, Maďarsko, Slovensko, Polsko a Litvu.

Aktivista Jaroslav Popelka, jenž loni v březnu na protivládní demonstraci v Praze na Václavském náměstí vyzýval ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea, podal ústavní stížnost. Směřuje proti rozsudku, který pro něj znamenal podmínečný trest vězení a zákaz pobytu na území Prahy. ČTK to zjistila z justičních databází. O stížnosti zatím není podle mluvčí soudu Kamily Abbasi rozhodnuto.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) uvítal estonský zájem o českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii. Řekl to na dnešní tiskové konferenci po jednání s estonským protějškem Margusem Tsahknou v Praze. Konkrétní příspěvek Estonska do plánu Tsahkna neprozradil, vláda pobaltské země ale podle něj před dvěma týdny rozhodla o přípravě dalšího balíčku vojenské podpory pro Ruskem napadenou zemi v hodnotě 20 milionů eur (přes 500 milionů korun), a to převážně právě na munici.

V Česku pracuje asi 123.000 uprchlíků z Ukrajiny. Každý týden přibývá zhruba tisícovka pracovníků. Roste podíl těch, kteří ze zaměstnání či z dohody platí odvody. Je jich 90 procent. Na tiskové konferenci to dnes řekla vrchní ředitelka sekce zaměstnanosti ministerstva práce Kateřina Štěpánková. Inspekce práce dostala loni podle generálního inspektora Martina Meleckého 26 podnětů k zaměstnávání lidí s dočasnou ochranou, z toho deset od samotných uprchlíků. Celkem provedla téměř 500 kontrol. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) situace příchozích v některých regionech není uspokojivá a na problematiku se inspektoři zaměří.

V Rusku se dnes terčem dronového útoku stala ropná rafinerie ve městě Nižněkamsk v Tatarstánu, potvrdila ruská státní tisková agentura RIA Novosti. Podle ruských úřadů zranění utrpělo nejméně sedm lidí. Kyjev se zatím oficiálně nevyjádřil.

Severoatlantická aliance se v podstatě stala stranou ukrajinského konfliktu a aktivně se podílí na ukrajinském ostřelování ruského území, prohlásil šéf ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev, který je považován za vlivného spojence prezidenta Vladimira Putina. V dnes zveřejněném rozhovoru s ruským portálem Argumenty i fakty zároveň 75letou historii NATO označil za krvavou; aliance je podle jeho slov dlouholetým zdrojem nebezpečí, krizí a konfliktů.

„Severoatlantická aliance se de facto stala stranou ukrajinského konfliktu, aktivně se podílí na organizaci ostřelování ruských území neonacisty,“ prohlásil Patrušev. Uvedl také, že na půdě NATO se přijímají rozhodnutí o dodávkách zbraní s čím dál lepšími technickými možnostmi nebo s delším dosahem a že instruktoři aliance v několika zemích cvičí „žoldnéře a diverzanty“ za účelem jejich účasti v protiruských operacích.

Německo v rámci české iniciativy na dříve slíbený nákup 180.000 kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu poskytne 576 milionů eur (14,6 miliardy Kč). Agentuře Reuters to dnes sdělilo německé ministerstvo obrany. Spolkový ministr obrany Boris Pistorius už v polovině března oznámil, že Berlín zaplatí 180.000 dělostřeleckých granátů, konkrétní finanční sumu ale tehdy neuvedl.

Ruské drony v noci na dnešek zaútočily na cíle v ukrajinské Dněpropetrovské a Kirovohradské oblasti. Zásah utrpěla rozvodna vysokého napětí, uvedla podle agentury Reuters ukrajinská armáda.

Ukrajinský server RBK Ukrajina s odvoláním na svůj zdroj napsal, že za operací na ruské továrny stojí ukrajinská vojenská rozvědka HUR a že útok mířil na závod na montáž dronů Šáhed ve městě Jelabuga. Kyjev se k tomu zatím oficiálně nevyjádřil.

Šéf autonomního Tatarstánu Rustam Minnichanov připustil, že drony zaútočily na průmyslové podniky ve městech Jelabuga a také Nižněkamsk, kde se nachází velká ropná rafinérie, rozsah škod ale ve své zprávě minimalizoval. „Nejsou hlášeny vážné škody, technologický proces nebyl narušen,“ prohlásil na sociální síti Telegram. Zdroj z ukrajinské rozvědky ale podle agentury Reuters tvrdí, že škody, které nálet způsobil na vojenském cíli, jsou značné. Některé ruské telegramové kanály podle portálu Meduza píší, že poškozen byl komplex ubytoven v Jelabuze.

Několik lidí dnes utrpělo zranění při útoku dronů na továrny v ruském Tatarstánu, více než 1000 kilometrů od ukrajinské hranice. Podle tiskových agentur to oznámily místní úřady, které incident spojují s Ukrajinou.

„Dnes ráno byly průmyslové podniky ve městech Jelabuga a Nižněkamsk napadeny drony. Nejsou hlášeny vážné škody, technologický proces nebyl narušen,“ napsal šéf autonomního Tatarstánu Rustam Minnichanov na sociální síti Telegram. „Ve městě Jelabuga jsou, bohužel, zranění,“ dodal.

Podívejte se na nové snímky ze vzpomínání na oběti masakru v Buče.

Jsou to dva roky, co se Ukrajincům podařilo osvobodit město Buča a začali odhalovat zvěrstva, která v oblasti Rusové nachápali. Dnes si místní obyvatelé připomínají památku těchto obětí.

Oprava poškozených kontrukcí v Charkově vyjde na více než 10 miliard dolarů. Uvedl to starosta města Ihor Terechov v rozhovoru s portálem Liga.net.

Na Ukrajinu se pomalu vrací západní obchodní řetězce. Další, který oznámil, že se vrátí, je módní řetězec Zara. Otevře dvacet poboček, z toho tři v Kyjevě. 

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) se dnes v Praze setká se svým estonským protějškem Margusem Tsahknou. Jednat budou o válce na Ukrajině, ekonomické a bezpečnostní spolupráci nebo digitálních technologiích. Výsledky schůzky okomentují v poledne na tiskové konferenci.

Šéf estonské diplomacie oficiálně navštíví Českou republiku po 12 letech. V únoru 2012 přijal tehdejší ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg Urmase Paeta. Zároveň pro Tsahknu půjde o první návštěvu Prahy od nástupu do funkce loni v dubnu.

Vážení čtenáři, čerstvé zpravodajství z války na Ukrajině přineseme opět v úterý ráno. Dobrou noc.

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil úředníkům a zákonodárcům urychleně se věnovat zvýšení daní zámožným spoluobčanům a prosperujícím firmám, aby naplnil státní rozpočet, který letos utratí každý třetí rubl na armádu a výrobu zbraní. Putin dal vládě a sněmovně pokyn provést do 31. července změny daňových zákonů, aby se dosáhlo „spravedlivého rozdělení daňové zátěže se zřetelem na výši příjmů poplatníků“, uvedl dnes server The Moscow Times s odvoláním na přehled příkazů hlavy státu, zveřejněný Kremlem.

Devět lidí utrpělo zranění při ostřelování Belgorodu, ruského oblastního města, které leží nedaleko od hranic s Ukrajinou. Město dnes opakovaně ostřelovali ukrajinští vojáci z raketometu RM-70 Vampire české výroby, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Podobná tvrzení účastníků rusko-ukrajinského konfliktu nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Redaktor České televize na sociální síti X zmínil, že Polsko chce podle informací RMF FM vyjednávat se spojenci v NATO o změně obranné taktiky ve vztahu k raketám, které směřují k aliančnímu území.

„Varšava chce debatovat o možnosti je sestřelit - třeba už nad ukrajinským územím. Takovou možnost chce koordinovat s Kyjevem a najít jednotný postup, protože předpokladem je, že trosky (které mnohdy umí napáchat mnohem větší škody) by dopadly na ukrajinské území,“ uvádí. 

„Dnes jsem uspořádal zvláštní setkání, na kterém jsem diskutoval o práci Ukrajiny s NATO na interoperabilitě a perspektivách letošního roku. Přítomen byl celý náš zahraničněpolitický tým, ministr obrany a celý tým mezinárodní spolupráce,“ uvádí ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj na sociální síti X.

„Letošní rok vyvolává několik zásadních otázek ohledně vztahů mezi Ukrajinou a NATO. To se týká jak washingtonského summitu, tak mnoha dalších aspektů spolupráce. Skutečnou bezpečnost v Evropě lze zaručit pouze s Ukrajinou v NATO,“ dodal. 

Odstraňování nebezpečné munice v Charkově.

Moskevský soud dnes poslal do vazby desátého podezřelého v případu teroristického útoku na koncertní síň v Crocus City Hall v Krasnogorsku na okraji Moskvy. Jde o tádžického občana Jakubdžoniho Jusufzodu, uvedly tiskové agentury. Jusufzoda podle vyšetřovatelů několik dní před útokem ze své bankovní karty poslal peníze svému společníkovi, aby zajistil ubytování teroristů. Už po zločinu poslal část peněz jednomu z předpokládaných pachatelů. Je obviněn z teroristického činu a hrozí mu doživotí, napsala ruská státní tisková agentura TASS.

K útoku v koncertní síni Crocus City Hall v Krasnogorsku na předměstí ruské metropole, který si podle úřadů vyžádal nejméně 144 mrtvých a více než 550 raněných, se přihlásila teroristická organizace Islámský stát. Moskva se nicméně střelbu snaží spojovat s Ukrajinou, kterou Rusko před více než dvěma roky napadlo, důkazy pro to ovšem nepředložila. Ukrajina zapojení do teroristického útoku odmítla.

V Kyjevě vznikla pietní zeď k uctění padlých vojáků.