ONLINE: Po útoku na Kyjev chtějí zvýšit tlak na Putina. „Nechce řešení,“ tvrdí Němci

Redaktor České televize na sociální síti X zmínil, že Polsko chce podle informací RMF FM vyjednávat se spojenci v NATO o změně obranné taktiky ve vztahu k raketám, které směřují k aliančnímu území.

„Varšava chce debatovat o možnosti je sestřelit - třeba už nad ukrajinským územím. Takovou možnost chce koordinovat s Kyjevem a najít jednotný postup, protože předpokladem je, že trosky (které mnohdy umí napáchat mnohem větší škody) by dopadly na ukrajinské území,“ uvádí. 

„Dnes jsem uspořádal zvláštní setkání, na kterém jsem diskutoval o práci Ukrajiny s NATO na interoperabilitě a perspektivách letošního roku. Přítomen byl celý náš zahraničněpolitický tým, ministr obrany a celý tým mezinárodní spolupráce,“ uvádí ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj na sociální síti X.

„Letošní rok vyvolává několik zásadních otázek ohledně vztahů mezi Ukrajinou a NATO. To se týká jak washingtonského summitu, tak mnoha dalších aspektů spolupráce. Skutečnou bezpečnost v Evropě lze zaručit pouze s Ukrajinou v NATO,“ dodal. 

Odstraňování nebezpečné munice v Charkově.

Moskevský soud dnes poslal do vazby desátého podezřelého v případu teroristického útoku na koncertní síň v Crocus City Hall v Krasnogorsku na okraji Moskvy. Jde o tádžického občana Jakubdžoniho Jusufzodu, uvedly tiskové agentury. Jusufzoda podle vyšetřovatelů několik dní před útokem ze své bankovní karty poslal peníze svému společníkovi, aby zajistil ubytování teroristů. Už po zločinu poslal část peněz jednomu z předpokládaných pachatelů. Je obviněn z teroristického činu a hrozí mu doživotí, napsala ruská státní tisková agentura TASS.

K útoku v koncertní síni Crocus City Hall v Krasnogorsku na předměstí ruské metropole, který si podle úřadů vyžádal nejméně 144 mrtvých a více než 550 raněných, se přihlásila teroristická organizace Islámský stát. Moskva se nicméně střelbu snaží spojovat s Ukrajinou, kterou Rusko před více než dvěma roky napadlo, důkazy pro to ovšem nepředložila. Ukrajina zapojení do teroristického útoku odmítla.

V Kyjevě vznikla pietní zeď k uctění padlých vojáků. 

 V okupovaném Starobilsku na východě Ukrajiny dnes vyletěl do povětří automobil i s místním hodnostářem Valerijem Čajkou, jehož Kyjev označil za kolaboranta. Oznámila to ukrajinská a ruská média. Zprávu potvrdil Vladimir Černěv, Rusy dosazený starosta ukrajinského města, které leží asi 85 kilometrů od Luhanska a které mělo před válkou přibližně 17.000 obyvatel.

Auto vybuchlo asi půldruhé hodiny po poledni poblíž místní pobočky luhanské univerzity. Na místo se dostavili vyšetřovatelé, kriminalisté, záchranáři a příslušníci Ruské gardy, uvedla ruská média.

Záběry z místa činu na sociální síti zveřejnil mluvčí ukrajinské dobrovolnické armády Jih Sergej Bratčuk, uvedl server RBK-Ukrajina.

Ukrajinská metropole Kyjev od začátku roku čelila náletům více než 180 ruských raket a dronů, uvedla dnes v přehledu zveřejněném na platformě Telegram kyjevská vojenská správa. Ruské síly přitom nasadily i novou hypersonickou střelu Cirkon (Zirkon). V Charkově na východě Ukrajiny už ruské ostřelování poničilo prakticky veškerou kritickou energetickou infrastrukturu, sdělil ukrajinskému portálu Liga.net v dnes zveřejněném rozhovoru starosta města Ihor Terechov.

Kyjev je v poslední době opět terčem rozsáhlejších náletů. Rusko na město od začátku roku vyslalo 116 řízených střel, 48 dronů a nejméně 12 balistických raket Kinžal a Iskander, vypočítala kyjevská vojenská správa. V pěti případech podle ní na metropoli Rusové útočili nadzvukovými střelami Cirkon.

Ruský plynárenský gigant Gazprom v březnu zvýšil dodávky zemního plynu do Evropy prostřednictvím plynovodů o 4,5 procenta oproti předchozímu měsíci. V meziročním srovnání tyto dodávky vzrostly dokonce o zhruba 26 procent. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na své výpočty založené na zprávách Gazpromu o tranzitu přes Ukrajinu a na údajích evropské skupiny pro přepravu plynu Entsog.

Dodávky podle těchto údajů v březnu činily v průměru 88,7 milionu krychlových metrů denně, zatímco v únoru to bylo 84,9 milionu a v loňském březnu 70,3 milionu metrů denně. Celkově Gazprom v letošním prvním čtvrtletí vyvezl do Evropy zhruba 7,74 miliardy krychlových metrů plynu, napsala agentura Reuters.

Někteří komentátoři a politici připomínají, že je dnešek dvouletým výročím od chvíle, kdy svět obletěly snímky z ukrajinské Buči. Na smutnou událost zavzpomínal i předseda sněmovního zahraničního výboru Marek Ženíšek. 

„Dnes to jsou přesně dva roky, co obletěly svět první záběry osvobozené Buči na Ukrajině. Byl jsem tam měsíc po tom všem. Vidět to na vlastní oči a slyšet to od místních bylo strašné. Tohle nesmí Rusku projít, natož si s jeho představiteli podávat ruku,“ uvedl na sociální síti X. 

Ukrajina obdržela od Japonska finanční pomoc ve výši 118 milionů dolarů, informuje na sociální síti X The Ukrainian Review. Pomoc je poskytována v rámci projektů Světové banky. „Posílení systému zdravotní péče a záchrana života“ (HEAL Ukraine) a „Oprava bydlení pro obnovu práv a příležitostí lidí“ (HOPE).

Čtyři osoby zadržené v neděli v ruském Dagestánu se podílely na financování útoku v koncertní hale u Moskvy a dodaly teroristům zbraně, uvedl TASS.

Výstava vojenské techniky v Kyjevě 

Čína by měla Rusku adresovat „velmi jasné vzkazy“ ohledně války na Ukrajině. Řekl to dnes podle agentury AFP francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné v Pekingu na společné tiskové konferenci se svým čínským protějškem Wangem I. Ministři rovněž hovořili o potřebě silných ekonomických vztahů mezi Čínou a Francií.

„Očekáváme, že Čína vyšle do Ruska velmi jasné vzkazy,“ řekl Séjourné, když se zároveň vyslovil pro „rovnováhu sil příznivou pro Ukrajinu“. Dodal, že Čína „zjevně hraje klíčovou roli v nezávislosti a respektování mezinárodního práva, což zahrnuje i suverenitu Ukrajiny“.

V budově kavárny v ruské Voroněži zazněl výbuch, uvedla agentura TASS s tím, že na místo se vydali vyšetřovatelé. O případných obětech neinformovala.

Ruská armáda podle amerického Institutu pro studium války chystá novou ofenzivu. Zřejmě ji ale spustí jen na jedné frontě kvůli problémům s plánováním a dalším omezením, míní analytici.

Rusko nahromadilo rakety Kalibr, podle šéfa ukrajinské tajné služby Kyrylo Budanova je může brzy použít proti Ukrajině. 

Dobré ráno, generální štáb ukrajinských obranných sil v pondělí ráno informoval, že ruské raketové útoky si za poslední den vyžádaly několik mrtvých civilistů. Další lidé byli zraněni. Útoky mířily na civilní infrastrukturu v Sumské, Charkovské, Luhanské, Doněcké a Záporožské oblasti. Během 768. dne invaze došlo i k 53 střetům pozemních jednotek na frontě.

„Krvavý teroristický útok v Krasnogorsku z 22. března, který šokoval celý svět, není zdaleka prvním teroristickým útokem proti naší zemi v poslední době. Vyšetřovací akce prováděné příslušnými ruskými orgány naznačují, že stopy všech těchto zločinů vedou na Ukrajinu,“ tvrdí ruské ministerstvo zahraničí.

„Další barbarské teroristické útoky s použitím výbušných zařízení stály život novináře D. A. Dugina a M. J. Fomina (V. Tatarského), vedly k těžkému zranění spisovatele E. N. Prilepina a smrti jeho řidiče A. I. Šubina, k úmrtí pěti lidí v důsledku výbuchu na Krymském mostě a ke zranění 42 osob při výbuchu v kavárně v Petrohradě,“ píše ministerstvo na Telegramu. „Vraždy a zranění civilistů včetně dětí doprovázely nálety teroristické organizace Ruský dobrovolnický sbor (RDK),“ zmiňuje příspěvek i útoky ruských protikremelských partyzánů útočících z území Ukrajiny.

„V této souvislosti předalo ruské ministerstvo zahraničí ukrajinským orgánům požadavky podle Mezinárodní úmluvy o potlačování teroristických bombových útoků a Mezinárodní úmluvy o potlačování financování terorismu na okamžité zatčení a vydání všech osob, které se na uvedených teroristických útocích podílely. Mezi tyto požadavky patří zatčení šéfa Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU) V. Maljuka, který 25. března cynicky přiznal, že Ukrajina zorganizovala bombový útok na Krymský most v říjnu 2022,“ píše ministerstvo.

„Ruská armáda vyslala nejméně dvě bezpilotní pozemní vozidla vyzbrojená granátomety, která zřejmě přímo zaútočila na ukrajinskou 53. mechanizovanou brigádu,“ tweetuje korespondent magazínu Forbes David Axe. „Roboti prohráli.“

Ukrajinské námořní síly podle svého mluvčího vyhnaly prakticky celou Černomořskou flotilu z okupovaného Krymu, plavidla se stáhla na východ do bezpečí, například do přístavu Novorossijsk.

„Většina jednotek, pokud vezmete ty, jež odpalují rakety, je prakticky celá přemístěna, až na jednoho s prominutím břídila, který stále ještě nevystřelil jedinou střelu, přestože je považován za raketový křižník. To teď mluvím o Cyklonu,“ řekl v ukrajinských televizních zprávách Dmitrij Pletenčuk. Zůstaly podle něj ty bojové jednotky, „kterých jim není líto nebo pro které prostě není místo na základně v Novorossijsku“. Nedávno Pletenčuk připomněl, že ruská flotila přišla o většinu velkých výsadkových lodí, ze 14 zbývá pět.

„Když naši vojáci vyhnali Rusko z Buče, Irpině, Boroďanky, z celé Kyjevské oblasti a pak ze Sumské a Černihivské oblasti, každý mohl vidět, že to byla vítězství nejen ukrajinské odvahy a zbraní, ale také lidské morálky,“ připomíná druhé výročí osvobození městeček v kyjevské aglomeraci prezident Volodymyr Zelenskyj. „Nechť celý svět nikdy nezapomene na cenu této bitvy a na zlo, které zastavujeme zde, na naší půdě, když Ukrajinci zastavují a vyhánějí ruské okupanty.“

Ukrajinská tajná služba SBU pomohla podle Ukrinformu české kontrarozvědce odhalit proruskou vlivovou síť v Praze zaměřující se na europoslance.

ČTĚTE: Platili politikům za chválu Ruska. Při zásahu na proruskou síť v Praze pomohla i ukrajinská SBU

Francie dodá Ukrajině stovky starých obrněných vozidel a nové střely země-vzduch. Listu La Tribune to řekl ministr obrany Sébastien Lecornu s tím, že prezident Emmanuel Macron ho po hovoru se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským požádal, aby připravil další balík vojenské pomoci, ve kterém bude i staré, ale stále funkční francouzské vybavení.

„Ukrajinská armáda potřebuje bránit velmi dlouhou frontovou linii, což vyžaduje obrněná vozidla. To je naprosto klíčové pro mobilitu vojska a je to součástí ukrajinských požadavků,“ řekl francouzský ministr obrany. Paříž chce podle něj poskytnout Kyjevu stovky obrněných vozidel VAB letos nebo zkraje příštího roku. Francouzská armáda postupně nahrazuje tisíce těchto obrněnců, které byly poprvé uvedeny do provozu ke konci 70. let minulého století, novým víceúčelovým vojenským transportérem.

Lecornu dodal, že Francie se také chystá poslat Ukrajincům novou várku raket země-vzduch Aster 30 do systémů protivzdušné obrany SAMP/T, které Paříž poskytla napadené zemi dříve. Aster 30 dokáže zachytit bojové letouny, drony a střely s plochou dráhou letu v dosahu 120 kilometrů. 

Ruské ministerstvo obrany podle serveru Meduza uvedlo, že nad Belgorodskou oblastí ráno protivzdušná obrana zničila deset střel raketometu Vampire české výroby. Z útoku obvinila Kyjev. Podle gubernátora Belgorodské oblasti byla zraněna jedna civilistka, která utrpěla popáleniny při požáru, jenž vypukl v domě po ostřelování. To si podle úřadů vyžádalo mimo jiné škody na budovách a autech v oblastní metropoli Belgorodu a dalších obcích.

Papež František dnes v tradičním velikonočním poselství Urbi et orbi hovořil o válkách ve světě. Znovu vyzval k zaručení přístupu humanitární pomoci do Pásma Gazy a také k propuštění rukojmích, které tam Hamás od října drží. 

„Zmrtvýchvstalý Kristus otevírá cestu míru pro trpící skupiny obyvatel v těchto regionech,“ řekl papež. Volal po ukončení bojů, a to zejména kvůli dětem. „Kolik utrpení vidíme v jejich očích. Jejich pohledy se nás ptají: Proč? Proč tolik smrti? Proč tolik ničení?“ řekl papež.

V poselství, které si přišlo na Svatopetrské náměstí podle AFP poslechnout na 60.000 lidí, vyzval František k respektování mezinárodního práva také ve válce na Ukrajině a vybídl Rusko a Ukrajinu k výměně zajatců.