Jak na ten váš ročník na JAMU, pane Maryško, vzpomínáte?
„Velice intenzivně. S Karlem Heřmánkem jsme tenkrát v Brně bydleli dva roky na privátě, takže jsme se znali velice dobře. A s Jirkou Bartoškou pochopitelně taky. To byly takové dva tři ročníky po sobě, které byly docela zajímavé.“
Kdo všechno k vám patřil?
„Eliška Balzerová, Jana Švandová, Bolek Polívka, Sváťa Skopal, Mirek Donutil, Pavel Zedníček.... Já, Barťák a Heřman jsme pocházeli z Čech, ale na JAMU jsme našli skvělé útočiště. Ta naše parta byla i trochu širší, my se kamarádili i s malíři nebo s mediky, kteří sídlili naproti JAMU na Komenského náměstí. Asi jsme si dělali strejčka dopředu, až ty mediky budeme jednou potřebovat. Zajímavé je, že jsme se jen málo kamarádili s muzikanty.“
Jaký byl váš studentský život? Prý u vás kluci bydleli, když je vyhodili z koleje po propařené noci.
„V podstatě jsme měli neustále problémy... Z kolejí nás vyhodili všechny, takže jsem potom bydlel soukromě právě s Karlem a Bolkem. Museli jsme hledat domácí, kteří byli shovívaví a vyšli nám vstříc, když přijdeme domů o nějakou tu hodinku později.“
Bujarý život?
„Pochopitelně. Velice bujarý. Ale uprostřed studií poznamenaný osmašedesátým rokem, který v nás zanechal obrovskou jizvu.“
Byl už tehdy Bartoška lamač srdcí?
„Měl spoustu fanynek, ale když začal chodit s Andreou, tak jí byl od prvopočátků jejich vztahu věrný! Pamatuju se ale, že její rodiče byli zpočátku trochu proti. Nějak se jim moc nelíbilo, že si našla komedianta...“
On také chtěl být původně výtvarník nebo kunsthistorik.
„Jo, to je pravda.“
Napadlo by vás někdy, že takový milovník života, jako byl Karel Heřmánek, si jednou sáhne na život?
„To bylo nečekané totálně pro všechny! Existuje mnoho hypotéz a důvodů, proč to udělal, ale pravdu se asi člověk nedozví nikdy. Asi dva měsíce před tím, než se na té střelnici u Příbrami zastřelil, jsme měli derniéru muzikálu Cikáni jdou do nebe v jeho Divadle Bez zábradlí. Karel tam tehdy přišel se svou ženou Hankou a byl úplně normální. Ale herci jsou takoví, přizpůsobí se různým příležitostem. V rámci těch dohadů potom mi jeden známý doktor říkal, že chodil na psychiatrii. Ale o tom by se vlastně nemělo moc mluvit...“
Hovořilo se, že to mohl udělat kvůli krutým bolestem od trojklaného nervu.
„To mi připadá trochu jednoduché, udělat to jenom kvůli tomu...“
Divadlo Bez zábradlí je jedním z těch, kde často a rád hostujete. Chystáte něco nového?
„Budeme zkoušet hru Ryba ve čtyřech, kde proti mně budou tři ženy – Veronika Freimanová, Jana Švandová a Zuzana Bydžovská. Na podzim má být premiéra, tak jsem zvědavý, jak proti nim obstojím. A Karlovu synovi Kájovi bych chtěl pomoci v Americe, kde jsem žil. Rád bych ho přivedl do tamního Hereckého studia, jehož jsem členem. Naším šéfem byl svého času Paul Newman. Bude to pro něho obrovská škola.“
Zdeněk Maryška na pohřbu Jana Kačera: Co řekl o mrtvém příteli? Blesk TV
Potýkáte se s problémy?
Pokud máte psychické potíže či jakékoliv trápení, obraťte se na odborníky například na Lince důvěry 800 155 555 nebo v Centru krizové intervence 284 016 666. Služby jsou poskytovány nonstop.
Pozor, novinka v prodeji!
132 stran jen za 99 Kč. Životní příběh zbožňovaného kupujte u dobrých prodejců nebo na iKiosek.cz s dopravou ZDARMA
