ONLINE: Ruský letoun narušil vzdušný prostor Polska. A Řehka převzal metál od Zelenského

Dvě osoby byly zraněny po dronovém útoku v ukrajinském Chersonu. „V Dněprovském obvodu Chersonu byl v důsledku shození výbušniny z dronu zraněn 55letý muž. Lékaři hodnotí jeho stav jako vážný,“ uvedla místní média

Kromě toho byla podle nich nepřátelským dronem zasažena i 65letá žena. „Utrpěla zranění způsobené výbušninou a poranění nohy. Operační velitelství dodalo, že oba ranění jsou v současné době v nemocnici, kde se jim dostává nezbytné lékařské péče,“ uvedla televizní stanice Espreso. 

Další dva drony zřejmě zasáhly zásobník ropných produktů v Kotelniči v Kirovské oblasti Ruska. „Podle zpráv médií po třetím zásahu dronu explodovala jedna z nádrží v ropném skladu v Kotelniči a následoval požár,“ uvedl server Rus News. 

Vojáci ukrajinské 28. mechanizované brigády nemají žádné informace o pilotovi ani dalších členech posádky dnes sestřeleného ruského proudového letadla Su-25.  „Osud posádky je neznámý,“ napsali na sociálních sítích. Letoun měl podle nich útočit na pozice ukrajinské pěchoty. „Víme jistě, že pro naši pěchotu je o jeden problém méně,“ dodala mechanizovaná brigáda. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociálních sítích ocenil práci hasičů a záchranářů, kteří po každém ruském úderů přijíždí jako první na místo a pomáhají lidem. Je to podle něj zásadní pro přežití celého národa. „Naše odolnost je výsledkem neúnavného úsilí všech našich lidí, kteří dělají vše pro to, aby život zvítězil i v těch nejtěžších válečných podmínkách,“ uvedl. 

K útoku balistickou raketou pravděpodobně došlo v Kryvém Rihu. „Po explozi ve městě Kryvyj Rih je vidět kouř. Čekáme na oficiální informace od Dněperských oblastních orgánů.,“ uvedla tamní vojenská správa. 

Město Kotělnič v Kirovské oblasti hlásí útok dronu na tamní zásobník ropných prodkutů. Podle informací tamního gubernátora Alexandra Sokolova nedošlo k žádným obětem ani k požáru. „Jde o první útok nepřítele na naši oblast,“ uvedl. 

„Rusko očekává od Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) jasnější a objektivnější hodnocení situace v Kurské jaderné elektrárně.“ Uvedlo to dnes podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí. Zařízení v úterý navštívil šéf MAAE Rafael Grossi, aby vyhodnotil rizika související s vpádem ukrajinských jednotek do západoruské Kurské oblasti.

„Moskva chce, aby se MAAE vyjadřovala jasněji k otázkám jaderné bezpečnosti,“ uvedla mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Popřela ale, že by od agentury očekávala proruskou linii. „Chceme objektivnější a jasnější vyjádření postoje... Nikoliv ve prospěch naší země, ale ve prospěch faktů,“ dodala mluvčí, podle které je cílem takového požadavku zabránit jaderné katastrofě, „ke které nás všechny žene kyjevský režim“.

Kyjev uvádí, že cílem operace v Kurské oblasti je odvést ruské vojáky z napjatých míst ukrajinské fronty a ochránit civilisty a civilní objekty v ukrajinských pohraničních oblastech. K obviněním Moskvy ohledně jaderného zařízení, od kterého jsou ukrajinští vojáci vzdálení několik desítek kilometrů, se Ukrajina nevyjadřuje.

Ukrajinská 28. mechanizovaná brigáda na sociálních sítích zveřejnila video z dříve oznámeného sestřelu ruského proudového letounu Su-25. K sestřelu mělo dojít poblíž Kramatorska v Doněcké oblasti. 

Podle ukrajinského generálního štábu včera proběhlo 184 střetů. Nejnapjatější situace stále panuje v Pokrovském sektoru. Nepřítel je aktivní také u Kupjansku a Toretsku. „Podle aktualizovaných informací ruský agresor včera podnikl čtyři útoky 12 raketami a 86 náletů na pozice ukrajinských jednotek a lokalit, přičemž vysadil 110 bezpilotních letounů,“ uvedl štáb. 

V Bělorusku nebyly zjištěny žádné známky formování ruských útočných skupin směřujících k překročení hranic na západní Ukrajinu. „Na hranicích s Černihivskou a Sumskou oblastí nepřítel udržuje vojenskou přítomnost, provádí minometné a dělostřelecké ostřelování osad z území Ruské federace,“ uvádí se v denní zprávě. 

Ukrajinci podle tamního ministerstva orbany sestřelili nepřátelská proudový letoun Suchoj Su-25 u Kramatorsku. „Ukrajinští bojovníci z 28. mechanizované brigády sestřelili ruské letadlo Su-25 ve směru na Kramatorsk,“ uvedlo ministerstvo. 

„Na letišti v Nižněkamsku byla zavedena dočasná omezení, letiště nepřijímá ani nevypravuje lety,“ uvedla ruská Federální agentura pro letetckou dopravu. Město se nachází v ruské Republice Tatarstán. 

Dnes nad ránem zaútočil pravděpodobně ruský dron na civilní vůz v Nikopolu v Dněpropertrovské oblasti. „V důsledku útoku byla zraněna jedna žena,“ píší místní média. 

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že protivzdušná obrana zlikvidovala nad Rostovskou a Voroněžskou oblastí 12 ukrajinských dronů. Gubernátor Voroněžské oblasti Alexandr Gusev uvedl, že trosky dronu způsobily požár blízko "výbušného objektu". K explozi však podle něho nedošlo

Ukrajinské dronové útoky způsobily v Rostovské oblasti na západě Ruska požár skladiště paliva. Podle agentury Reuters o tom informují ruské zdroje na síti Telegram. Gubernátor oblasti uvedl, že ruská protivzdušná obrana zlikvidovala čtyři ukrajinské drony.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Ukrajina úspěšně provedla test své první vlastní balistické střely. Podotkl, že žádné podrobnosti k ní zatím nemůže sdělit. Agentura Unian v této souvislosti cituje vojenské experty, kteří se domnívají, že mohl mít na mysli komplex Sapsan, známý též jako Hrim-2, který vyvíjí ukrajinský obranný průmysl. Podle Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) jde o systém, jenž má kombinovat prvky taktických balistických střel a vícehlavňového raketometu.

Šéf MAAE Rafael Grossi na kontrole Kurské jaderné elektrárny, kde hrozí riziko jaderného incidentu. Podívejte se na nové snímky.

Státní zástupce podal obžalobu na zakladatele nadace Help Ukraine Vladimíra Gergela kvůli údajné zpronevěře milionových dotací, které byly určeny na integraci ukrajinských uprchlíků. Dnes o tom informovala Česká televize (ČT). Muži hrozí až desetileté vězení. Ministerstvo školství podle ČT nadaci předloni poskytlo 20 milionů korun jako dotaci na provoz komunitního centra.

„V dotazované věci byla státním zástupcem podána obžaloba na jednu fyzickou osobu pro jednání, které bylo kvalifikováno jako zločin dotačního podvodu,“ řekl ČT mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala.

Dělostřelecká munice pro Ukrajinu se v rámci české iniciativy prodává a dodává za aktuální ceny na mezinárodním trhu. Určuje je nabídka a poptávka, nikdo do nich nezasahuje a ani nemůže. Ve videu na síti X to uvedl premiér Petr Fiala (ODS) a reagoval tak na kritiku některých politiků, že je iniciativa nehospodárná a netransparentní.

Plzeň prosazuje, aby mohli v řadách městské policie sloužit také cizinci, kteří ve městě žijí. Má velmi dobré zkušenosti s ukrajinskými asistenty prevence kriminality, na něž dostává podporu z ministerstva vnitra. Podobně by radnice chtěla uplatnit třeba slovenské občany, řekl ČTK radní města Jiří Winkelhöfer (Pro Plzeň). Plzeň teď hlídá asi 240 strážníků, ale potřebovala by jich minimálně 280.

„Pro mě je ideální stav až nějakých 350 strážníků. Při současné konstelaci politické koalice by na to pan primátor (má v gesci ekonomiku města, pozn. red.) určitě peníze dal, a mohli bychom fungovat tak, jak to město potřebuje,“ uvedl radní.

Západ si zahrává s ohněm, když uvažuje o tom, že by Ukrajině povolil použít zbraně, které od něj získala, k útokům v hloubi ruského území. Dnes to řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Spojené státy podle agentury Reuters varoval, že třetí světová válka by se neomezila na Evropu.

Lavrov, který stojí v čele ruské diplomacie přes 20 let, řekl, že Západ se snaží válku na Ukrajině eskalovat. Podle něho si „říká o problémy“, když uvažuje o žádosti Kyjeva ohledně zmírnění pravidel pro používání zbraní dodávaných od jeho spojenců.

Na žádost Kyjeva se ve středu sejde Rada NATO-Ukrajina. Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov se k jednání na úrovni velvyslanců připojí přes videospojení. Podle agentury Reuters to dnes oznámila mluvčí generálního tajemníka Severoatlantické aliance Jense Stoltenberga Farah Dakhlallahová.

„Zasedání se bude konat na úrovni velvyslanců. Očekává se, že ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov bude spojence prostřednictvím videolinky informovat o situaci na bojišti a prioritních potřebách (ukrajinských jednotek),“ uvedla Dakhlallahová. Zasedání je podle ní reakcí na nedávnou vlnu mohutných ruských útoků proti ukrajinským civilistům a infrastruktuře.

Kyjev má plán na ukončení války s Ruskem, chce ho představit současnému americkému prezidentovi i jeho dvěma možným nástupcům po listopadových volbách. Na tiskové konferenci to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který hovořil i o současné ukrajinské operaci v Kurské oblasti. 

Podle Zelenského je ofenziva ukrajinské armády v Kurské oblasti jeden z bodů mírového plánu. Jeho hlavním cílem je donutit Rusko k ukončení války. Válka s Ruskem skončí dialogem, ale Ukrajina musí zaujmout silnou pozici, řekl dnes Zelenskyj na fóru nazvaném Ukrajina 2024. Nezávislost.

Zelenskyj už v roce 2022 představil desetibodový mírový plán. V polovině letošního června se pak ve Švýcarsku konal první mírový summit, kterého se zúčastnily desítky zahraničních představitelů, chybělo na něm však Rusko.

Situace v Kurské jaderné elektrárně je vážná, uvedl dnes šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Zařízení podle něj funguje v téměř normálních podmínkách, hrozí ale riziko jaderného incidentu. Šéf MAAE dnes elektrárnu na západě Ruska navštívil v souvislosti s ukrajinským vpádem do příhraniční Kurské oblasti ze začátku tohoto měsíce.

Rusko navíc Ukrajinu minulý týden obvinilo z pokusu o dronový útok na zařízení a opakovaně uvádí, že na něj Ukrajina útočí.

Kurská jaderná elektrárna je stále v provozu, to ale činí situaci ještě závažnější, upozornil Grossi na tiskové konferenci. Podotkl také, že zařízení nemá žádnou ochrannou kopuli, což ho činní extrémně zranitelným.

V zahraniční a bezpečnostní politice České republiky dnes není přednějšího úkolu než pokračující podpora Ukrajiny. Českým velvyslancům působícím v zahraničí to dnes na Pražském hradě řekl prezident Petr Pavel. Česká zahraniční politika by podle něj měla stát za tím, aby v mezinárodním prostředí nepřestala platit pravidla a nepřevládla zvůle práva silnějšího.

„Zastavení a především neúspěch ruské agrese je v našem bytostném zájmu,“ řekl Pavel. Vítězství Ruska by podle něj znamenalo dopady nejen do hospodářské a politické stability, ale také například další významnou uprchlickou vlnu.

Prezident ocenil, že se Česku jednotný, předvídatelný a srozumitelný postoj daří v této klíčové otázce udržet, a to nejen na úrovni nejvyšších ústavních činitelů. Uvedl, že si cení shody i s opozičním hnutím ANO na tom, že je v českém zájmu Ukrajinu dále všestranně podporovat a usilovat o mír, který bude spravedlivý a trvanlivý.